V letech II. světové války se začaly poprvé v masovém měřítku šířit oděvy s maskovacími potisky. Nejprogresivnější vývoj maskovacích schémat probíhal v Německu, ale i další válčící státy si uvědomovaly nutnost ochrany vlastních vojáků pomocí krycích oděvů. V americké armádě byla v srpnu 1942 zavedena kombinéza do džungle z pevného bavlněného kepru (tzv. Herringbone Twill). Maskovací potisk je na obou stranách tkaniny, nicméně střih kombinézy neumožňoval použití i z rubové strany, na rozdíl od oboustranných maskovacích oděvů se stejným potiskem u americké námořní pěchoty.
Kombinézy byly zakrátko nahrazeny dvoudílným maskovacím oděvem shodného střihu jako olivově zelené pracovní stejnokroje. Na evropském bojišti však maskovací vzor, označovaný jako “frogskin“, nebo “duck hunter“, nápadně připomínal maskovací oděvy německých vojáků a z těchto důvodů se příliš nerozšířil. Válečné přebytky pak byly hojně využívány francouzskou armádou během bojů v Indočíně.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán nákupem v roce 2003.