Americkou zbrojovku s původním názvem Savage Repeating Arms Company ve městě Utica ve státě New York založil v roce 1894 Arthur William Savage (1857–1938), o pět let později se její název zkrátil na Savage Arms Company, pod nímž v následujících desetiletích vyráběla řadu loveckých a sportovních zbraní, ale také samonabíjecích pistolí.
Duchovním otcem pistole, jež firmu proslavila, byl Elbert Hamilton Searle (1865–1936) ze Springfieldu ve státě Massachusets. Společně s Williamem Davidsonem Conditem, majitelem firmy zaměřené na výrobu ocelových výlisků, se výrobou zabývali od roku 1903. Nejstarší patent na pistoli, jež v budoucnu proslavila firmu Savage, přihlásil Searle v říjnu 1904. Na patentový spis s číslem 804 985 navazoval patenty 985 847, podchycující vylepšení původní konstrukce.
Počátky spolupráce E. H. Searla a W. D. Condita se zbrojovkou Savage Arms zůstávají dodnes nejasné. Jisté však je, že od roku 1905 pracoval Searle v Utice na výrobě pistolí v ráži .45, určených pro soutěž armádních pistolí. Na základě zkoušek dostala firma v roce 1907 armádní zakázku na 200 zkušebních kusů, jež dokončila v březnu 1908. Historie dalších zkoušek armádních pistolí, završená v březnu 1911 zavedením Browningovy konstrukce pod označením M1911, sice prokázala životaschopnost Searlovy pistole, pro budoucnost firmy Savage mělo v konečném důsledku větší význam zařazení modelu v ráži 7,65 mm Browning do sériové výroby.
Pistole Savage fungovala na principu zpožděného otevírání závěru prostřednictvím otočné hlavně. Hlaveň měla v horní části vypracován výstupek, zapadající do drážky v dutině závěru. Drážka souběžná s osou hlavně přecházela v zadní části do šikmého směru, čímž docházelo otáčení hlavně směrem doleva, proti smyslu stoupání drážek vývrtu.
Searleho konstrukce měla poměrně neobvykle řešený bicí mechanismus. Závěrový blok, spojený s pouzdrem závěru přerušovanými ozuby, nesl v zadní části součást, velmi podobnou kohoutu: její horní rameno bylo zakončeno drážkovaným palečníkem, pro snazší napínání palcem ruky. Ve skutečnosti se jednalo o napínací páku, otočně spojenou s úderníkem. Spodní rameno napínací páky při pohybu závěru směrem vzad klouzalo po vnitřní ploše v těle pistole, čímž se dvouramenná napínací páka otáčela, až došlo k zachycení úderníku o záchyt, uložený otočně v přední části závěrového bloku. Bicí mechanismus se dal také napnout stejně jako u pistolí s vnějším kohoutem, ovšem se zcela odlišným průběhem nárůstu odporu.
Odborná literatura přiznává pistolím Savage také jedno prvenství: staly se prvními sériově vyráběnými pistolemi s dvouřadovým odnímatelným zásobníkem, uloženým v rukojeti. Pravdou je, že se jednalo o dvouřadové uspořádání, avšak na rozdíl od pozdějšího obvyklého konstrukčního řešení se liché a sudé náboje ve sloupci vzájemně nedotýkaly.
Západku zásobníku měly pistole Savage vyřešenou velmi neobvyklým způsobem. Dvouramenná páka odpružené západky byla umístěna ve spodní části přední stěny rukojeti, což nebylo příliš praktické a vyjímání zásobníku vyžadovalo cvik.
Výrobu pistolí Savage model 1907 zahájila firma v roce 1908, kdy vyrobila prvních 2000 kusů v ráži 7,65 mm Browning, teprve v roce 1913 rozšířila modelovou řadu o ráži 9 mm Browning krátký. Těch však až do ukončení výroby modelu 1907 v roce 1920 vyrobila pouze 9849 kusů, zatímco produkce pistolí v první ráži dosáhla počtu 209 801 exemplářů. Následující modely 1915 a 1917 nedosáhly takových objemů, jako původní model 1907. Výrobu samonabíjecích pistolí ukončila Savage Arms v roce 1928.
Exemplář s výrobním číslem 90471 získalo muzeum v roce 2018 koupí od soukromé firmy.
Ráž: 7,65 mm Browning
Celková délka: 168 mm
Délka záměrné: 150 mm
Délka hlavně: 96,1 mm
Výška: 107,3 mm
Šířka: 25,7 mm
Kapacita zásobníku: 10 nábojů
Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 545 g