Americká pistole Savage Model 1915

Americkou zbrojovku s původním názvem Savage Repeating Arms Company ve městě Utica ve státě New York založil v roce 1894 Arthur William Savage (1857–1938) a o pět let později se její název zkrátil na Savage Arms Company, pod nímž v následujících desetiletích vyráběla řadu loveckých a sportovních zbraní, ale také samonabíjecích pistolí.

Duchovním otcem pistole, která firmu proslavila, byl Elbert Hamilton Searle (1865–1936) ze Springfieldu ve státě Massachusets. Společně s Williamem Davidsonem Conditem, majitelem firmy zaměřené na výrobu ocelových výlisků, se zabýval vývojem pistolí již od roku 1903. Nejstarší patent na později proslulou pistoli se datuje do října 1904. Na patentový spis s číslem 804 985 navazoval patent 985 847, podchycující vylepšení původní konstrukce.

Počátky spolupráce E. H. Searla a W. D. Condita se zbrojovkou Savage Arms zůstávají dodnes nejasné. Jisté pouze je, že od roku 1905 pracoval Searle v Utice na výrobě pistolí v ráži .45, určených pro armádní soutěž. Na základě zkoušek dostala firma v roce 1907 od armády zakázku na 200 zkušebních kusů, jež dokončila v březnu 1908. Historie dalších zkoušek armádních pistolí, završená v březnu 1911 zavedením Browningovy konstrukce pod označením M1911, sice prokázala životaschopnost Searlovy pistole, pro budoucnost firmy Savage mělo však větší význam zařazení modelu v ráži 7,65 mm Browning do sériové výroby.

Pistole Savage fungovala na principu zpožděného otevírání závěru prostřednictvím otočné hlavně. Hlaveň měla v horní části vypracován výstupek, zapadající do drážky v dutině závěru. Drážka souběžná s osou hlavně přecházela v zadní části do šikmého směru, čímž docházelo k otáčení hlavně směrem doleva, proti smyslu stoupání drážek vývrtu.

Searleho konstrukce měla poměrně neobvykle řešený bicí mechanismus. Závěrový blok, spojený s pouzdrem závěru přerušovanými ozuby, nesl v zadní části součást, velmi podobnou kohoutu: její horní rameno bylo zakončeno drážkovaným palečníkem pro snazší napínání palcem ruky. Ve skutečnosti se jednalo o napínací páku, otočně spojenou s úderníkem. Spodní rameno napínací páky při pohybu závěru směrem vzad klouzalo po vnitřní ploše v těle pistole, čímž se dvouramenná napínací páka otáčela, až došlo k zachycení úderníku o záchyt, uložený otočně v přední části závěrového bloku. Bicí mechanismus se dal napnout stejně jako u pistolí s vnějším kohoutem, ovšem se zcela odlišným průběhem nárůstu odporu.

Odborná literatura přiznává pistolím Savage také jedno prvenství: staly se prvními sériově vyráběnými pistolemi s dvouřadovým odnímatelným zásobníkem, uloženým v rukojeti. Pravdou je, že se jednalo o dvouřadové uspořádání, avšak na rozdíl od pozdějšího obvyklého konstrukčního řešení se liché a sudé náboje ve sloupci vzájemně nedotýkaly.

Západku zásobníku měly pistole Savage vyřešenou velmi neobvyklým způsobem. Dvouramenná páka odpružené západky byla umístěna ve spodní části přední stěny rukojeti, což nebylo příliš praktické a vyjímání zásobníku vyžadovalo cvik.

Výrobu pistolí Savage model 1907 zahájila firma v roce 1908, kdy vyrobila prvních 2 000 kusů v ráži 7,65 mm Browning; teprve v roce 1913 rozšířila modelovou řadu o ráži 9 mm Browning krátký.

Stagnace prodeje původního modelu přiměla v roce 1913 vedení firmy k hledání možnosti oživení zájmu o pistole značky Savage. Firma Colt v té době stále úspěšně prodávala své pistole Colt Pocket model 1903 v ráži 7,65 mm Browning a model 1908, zařízený na náboj 9 mm Browning krátký. Vedení firmy inspirovala skutečnost, že konkurenční modely měly vnitřní kladívko, takže nehrozilo zachycení kohoutu za části oděvu při zasouvání zbraně do pouzdra či do kapsy. Jejich hlavní pojistný prvek tvořila pojistka, bez jejíhož stlačení dlaní střelcovy ruky nemohlo dojít k neúmyslnému výstřelu.

Úprava kohoutu původního modelu tak, aby nevyčníval ze siluety zadní části závěru, nebyla technicky ani výrobně složitou záležitostí. Větší problém představovala vhodná konstrukce dlaňové pojistky, jež by přinášela minimální zásahy do stávající konstrukce zbraně. Vedení firmy tímto úkolem nejprve pověřilo vedoucího konstruktéra Charlese A. Nelsona, avšak s jeho návrhy nebylo spokojeno. S vyhovujícím řešením však přišel jiný tovární konstruktér, William L. Schwartz, jehož řešení se nejen dostalo do výroby, ale také jej chránil americký patent č. 1 141 285.

První exemplář s dlaňovou pojistkou a kohoutem bez palečníku v ráži 9 mm Browning krátký (.380 Auto) vyrobila továrna v únoru 1915, o dva měsíce později přibyl kus zařízený na náboj 7,65 mm Browning (.32 Auto). Sériová výroba byla zahájena v polovině května 1915, přičemž pistole v obou rážích dostaly shodné označení model 1915. Od předchozí modelové řady 1907 je navíc odlišovala konstrukce záchytu závěru (střelecké pohotovosti), aktivovaného vystřelením posledního náboje. Závěr zůstal v otevřené poloze, takže střelec viděl, že zásobník je prázdný. Ovládací hmatník, umožňující vypuštění závěru, vyčníval na pravé straně těla nad přední úponou lučíku.

Model 1915 vyráběla firma Savage pouze v letech 1915–1917, zatímco provedení v ráži 7,65 mm Browning se přestalo produkovat již v roce 1916. Tehdy bylo zkompletováno 6 500 kusů, jejichž výrobní čísla ležela v rozsahu 130 000–136 500.

Exemplář s výrobním číslem 134 354 získalo muzeum v roce 2024 koupí od soukromé firmy.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráž: 7,65 mm Browning
• Celková délka: 167 mm
• Délka záměrné:139 mm
• Délka hlavně: 96,3 mm
• Výška: 106,4 mm
• Šířka: 25,4 mm
• Kapacita zásobníku: 10 nábojů
• Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 578 g