Americká samonabíjecí brokovnice Winchester model 1911 SL

Americká samonabíjecí brokovnice Winchester model 1911 SL

První a zároveň nejdéle vyráběnou samonabíjecí brokovnicí zůstává dodnes konstrukce Johna Mosese Browninga (1855–1926), navržená již v roce 1898 a patentově chráněná od roku 1900. Je známa pod označením Browning Automatic 5 či zkráceně Browning Auto-5. Ve výrobě se udržela až do roku 1998, tedy bezmála 100 let.

Když J. M. Browning zbraň vyvinul, nabídl její konstrukci firmě Winchester Repeating Arms v New Havenu, jíž v minulosti prodával své patenty za paušální poplatek. V případě zcela nového typu lovecké zbraně ale svůj postoj přehodnotil a rozhodl se nabídnout jí firmě za licenční poplatky z každého vyrobeného kusu. Vedení zbrojovky Winchester Browningův návrh z ekonomických důvodů zamítlo, i když s výrobou samonabíjecí brokovnice původně počítalo. Browning svoji konstrukci obratem nabídl belgické zbrojovce Fabrique nationale d’Armes de Guerre v Liège, a ta neváhala. Browningovy podmínky byly akceptovány a firma dobře udělala.

John M. Browning navíc koupil od belgické FN prvních 10 000 brokovnic, složil za ně vysokou zálohu a dovezl je do velkoobchodu se sportovním zbožím Schoverling Daly & Gales v New Yorku, jíž se podařilo během jediného roku celé množství rozprodat. Tím se také vytvořila vysoká poptávka po samonabíjecích brokovnicích na území Spojených států.

V roce 1906 uzavřela firma Remington Arms Company s Browningem smlouvu na výrobu jeho modelu pod označením Remington Autoloading Shotgun, přičemž od roku 1911 jej nabízela na trhu jakožto Remington Model 11.

Firma Winchester se tak ocitla v pozici, kdy nemohla svým zákazníkům nabídnout žádnou samonabíjecí brokovnici. Proto se její generální ředitel Thomas G. Bennett obrátil na hlavního konstruktéra zbrojovky T. C. Johnsona s požadavkem na vývoj zbraně. Obejít Browningovy patenty na konstrukci samonabíjecí brokovnice nebylo snadné a Johnson strávil vývojem více než pět let.

Thomas Crossley Johnson (1862–1934) věnoval zbrojovce Winchester padesát let svého plodného života. Narodil se v Connecticutu jako syn Samuela C. Johnsona, prezidenta společnosti Yale Safe and Iron Company. V roce 1884 absolvoval Shefieldovu vědeckou školu na Yaleově univerzitě a následujícího roku nastoupil do společnosti Winchester Repeating Arms, kde začínal jako kreslič. Měl konstruktérské nadání a jeho prvním úspěchem byla samonabíjecí malorážka Winchester model 1903, po ní pak samonabíjecí puška v rážích .32 a .35 Winchester. V roce 1907 se stal hlavním konstruktérem firmy a téhož roku uvedla zbrojovka na trh model 1907 jeho konstrukce, zařízený na náboje .351 Winchester a používaný pro lov středně velké zvěře.

Výsledkem mnohaleté práce T. C. Johnsona na brokovém automatu, jak jsou obecně tyto zbraně označovány, byl Winchester Model 1911 SL, u něhož poslední písmena v označení znamenají self loading (samonabíjecí). Zbraň fungovala rovněž na principu uzamčeného závěru s dlouhým zpětným pohybem hlavně, avšak neměla napínací rukojeť, a to z toho důvodu, že Browningovo řešení nešlo patentově obejít. K jejímu ovládání tak musel střelec uchopit hlaveň za vroubenou část a stáhnout ji vzad. S jejím vypuštěním tak došlo k podání náboje a jeho transportu do nábojové komory hlavně.

Pokud chtěl střelec zbraň nabít, stisknul příčně suvný záchyt hlavně umístěný na pouzdře závěru doprava a stáhl hlaveň vzad. Tím se uvolnila páka přenašeče a bylo možné náboje zasouvat do tubulární nábojové schránky v předpažbí. Poslední náboj mohl vložit přímo do nábojové komory a stisknutím záchytu doleva vypustit hlaveň se závěrem.

Neobvyklý způsob ovládání vedl k řadě mnohdy smrtelných úrazů, kdy střelec ve snaze vyhodit z nábojové komory neúplně zasunutý náboj se zvlhlou, nabobtnalou nábojnicí, opřel zbraň pažbou o zem a při pokusu stáhnout hlaveň dolů ji následně vypustil. Mnohdy tak došlo opětovnému zasunutí náboje a sklouznutí kladívka stačilo k jeho odpálení. Pokud měl střelec v tu chvíli hlavu nad ústím hlavně, pak už ho nic trápit nemohlo. V důsledku podobných případů se brokovnicím model 1911 začalo přezdívat „Widowmaker“ (výrobce vdov).

V porovnání s konkurencí zaznamenala firma Winchester s modelem 1911 jen mírný obchodní úspěch, jemuž také bránila poměrně vysoká cena 38 dolarů. Jeho výroba skončila v roce 1925 a celková produkce dosáhla počtu 82 774 kusů.

Exemplář z roku 1913 získalo muzeum v roce 2021 koupí od soukromé osoby.

 

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Ráž: 12
  • Celková délka: 1 165 mm
  • Délka hlavně: 664 mm
  • Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
  • Hmotnost: 3 796 g

Aktuálně



VHÚ Praha bude hostit Army film festival. Promítat se budou unikátní filmy, historické skvosty i atraktivní novinky

VHÚ Praha bude hostit Army film festival. Promítat se budou unikátní filmy, historické skvosty i atraktivní novinky

08. 09. 2025
V Armádním muzeu Žižkov a pražském kině Atlas se od pondělí 22. září do…
Ministryně obrany Jana Černochová odhalila památník příslušníku RAF Františku Heklovi u jezera Loch Doon

Ministryně obrany Jana Černochová odhalila památník příslušníku RAF Františku Heklovi u jezera Loch Doon

07. 09. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová odhalila v neděli 7. září památník věnovaný plukovníku…
VHÚ Praha bude hostit Army film festival. Promítat se budou unikátní filmy, historické skvosty i žhavé novinky

VHÚ Praha bude hostit Army film festival. Promítat se budou unikátní filmy, historické skvosty i žhavé novinky

07. 09. 2025
První ročník Army film festivalu odstartuje 22. září v prostorách Vojenského historického ústavu…
V Leteckém muzeu Kbely jsme natáčeli další reklamu na muzea VHÚ Praha. První je již na Youtube

V Leteckém muzeu Kbely jsme natáčeli další reklamu na muzea VHÚ Praha. První je již na Youtube

05. 09. 2025
Poslední prázdninové pondělí ožilo Letecké muzeum Kbely natáčením promo videa. Štáb TV…
Dozvuky stavby berlínské zdi

Dozvuky stavby berlínské zdi

04. 09. 2025
Stala se asi hlavním symbolem studené války. V letech 1961 až 1989 rozdělovala…