Anglický samopal STEN Mk I

Na prahu druhé světové války neměla armáda Jejího Veličenstva ve výzbroji žádný samopal, ani se vývojem tohoto typu střelecké zbraně nezabývala. Výzbrojní potřeby řešila zpočátku nákupy samopalů Thompson M1928A1 ve Spojených státech, ale také výrobou kopie německého samopalu Bergmann MP 28,II, zavedené pod názvem Lanchester Mk 1 do výzbroje námořnictva.

Plukovník Reginald Vernon Shepard a major Harold John Turpin vyvinuli v továrně Royal Small Arms Factory (RSAF) v Enfieldu výrobně jednoduchou zbraň, jejíž konstrukce se stala základem celé vývojové linie, vyráběné v Anglii za války. Název STEN tvořily iniciály konstruktérů Sheparda a Turpina a písmena EN označovaly místo vzniku, tedy Enfield. Základ zbraně tvořilo trubkové pouzdro závěru, v jehož přední části byla uložena hlaveň. Jednoduchý, dynamický závěr s hmotností 640 gramů uzavíral nábojovou komoru v okamžiku odpálení setrvačností své hmoty. Zbraň střílela, jako většina samopalů, z otevřeného závěru. Před výstřelem musel střelec natáhnout závěr do zadní polohy, kde zůstal zachycen ozubem záchytu závěru. Jediný pojistný prvek tvořil výřez, do něhož mohl střelec zaklesnout napínací rukojeť závěru. Spoušťový mechanismus byl vybaven příčně suvným přepínačem režimu střelby, takže zbraň střílela nejen dávkou, ale také jednotlivými ranami. Kryt spoušťového mechanismu obepínalo dřevěné předpažbí se sklopnou dřevěnou rukojetí, což nejen zvyšovalo celkovou hmotnost zbraně, ale také činilo značně robustní. Přední část hlavně byla uložena v kompenzátoru zdvihu, jehož spodní kuželová plocha částečně eliminovala zdvih ústí zbraně při střelbě dávkou.

Do výzbroje byl samopal zaveden pod oficiálním názvem 9 mm STEN Machine Carbine, Mark 1. Na rozdíl od následujícího konstrukčně zjednodušeného modelu Mk 2 s odnímatelnou hlavní jej vyráběla pouze jediná firma: Singer Manufacturing Co. Ltd. v Clydebanku, ležícího severozápadně od Glasgow. První objednávku na výrobu rovných 100 000 kusů získala továrna 6. března 1941. Dalších 100 000 samopalů objednala armáda 1. května 1942 a s jejím splněním také výroba původního modelu skončila. Již v říjnu téhož roku dostala firma Singer objednávku na stejné množství samopalů, avšak označených jako Mk. 1⃰. Ty již neměly dřevěné předpažbí a trychtýřový kompenzátor zdvihu.

Exemplář z první objednávky získal Vojenský historický ústav v roce 1948 převodem ze Zbrojnice Terezín.

Ráž:  9 mm Parabellum

Celková délka: 894 mm

Délka záměrné: 457 mm

Délka hlavně: 198 mm

Hmotnost (bez zásobníku): 3630 g

Hmotnost s prázdným zásobníkem: 3940 g

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

Teoretická kadence: 500–550 ran/min.