Výjimkou není ani prezentovaná pastózní malba na plátně, představující vojenské zátiší. Povondrová svůj úkol pojala ryze žensky – do kompozice květinového zátiší vetknula vojenský opasek, ležérně složený na podložce pomerančové barvy vedle vázy výrazně červené barvy. V červeno-oranžových barvách jsou pojaty i chemikvětiny s poměrně výraznými tvary listů různých odstínů zeleně.
Antonie Povondrová působila v Armádním výtvarném studiu do konce 60. let, kdy došlo k radikální obměně osazenstva díky prosazování nové ideologické linie v okruhu kolem vlivného Vladimíra Šolty. Přísná kritéria politických prověrek, které po roce 1968 probíhaly, by jí zřejmě nedovolila setrvat déle, a tak raději odešla ještě s několika dalšími výtvarníky včetně dosavadního náčelníka Jiřího Kozáka nebo kolegy Jiřího Šebka.
Obraz získal Vojenský historický ústav převodem z Armádního výtvarného studia v roce 1995.
olej, plátno, 55x45 cm