Bronzový reliéf zobrazuje portrét jedné z nejvýznamnějších osobností prvního československého odboje, generála francouzské armády, Milana Rastislava Štefánika (1880–1919). Toto umělecké dílo bylo zhotoveno k výročí deseti let od tragické letecké nehody, jejíž obětí se Štefánik v květnu roku 1919 stal. Anonymní autor byl inspirován dobovými fotografiemi, na nichž je Štefánik zobrazován ve stejnokroji francouzského brigádního generála. Přestože reliéf není signován, je dokladem velmi kvalitní umělecké práce v kontextu doby svého vzniku.
M. R. Štefánik se narodil ve slovenských Košiariskách u Myjavy do rodiny evangelického kněze. Po ukončení evangelického lycea v Bratislavě odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. Přestože se zde dostal do kontaktu s řadou významných osobností, jeho cílem byla Paříž. Ve Francii žil od roku 1904. V následujících letech se věnoval intenzivně astronomii.
Na počátku první světové války chtěl Štefánik stejně jako mnoho jiných jeho krajanů odejít na frontu. Aktuální zdravotní stav mu to však nedovoloval. V roce 1915 nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres a na podzim téhož roku odešel na srbskou frontu. Po návratu do Francie organizoval spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založení Československé národní rady v Paříži. Absolvoval úspěšné diplomatické mise v Rusku a Spojených státech. Po vzniku samostatného Československa byl jmenován prvním ministrem války. Štefánikova životní pouť se však tragicky naplnila 4. května 1919. Právě ve chvíli návratu do svobodné republiky došlo nešťastnou náhodou poblíž letiště ve Vajnorech u Bratislavy ke zřícení dvojplošníku Caproni, v němž Štefánik cestoval. Celá posádka letounu na místě zahynula. Poblíž generálova rodiště, na vrchu Bradlo, byla v letech 1924–1928 vybudována k uctění jeho památky mohyla podle architektonického návrhu Dušana Jurkoviče.
Bronz, 27 x 24 cm.
Reliéf je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.