Avia B-534, RČS, 1933

Avia B-534, RČS, 1933

Dne 23. září 1938 vyhlásila československá vláda v důsledku zostření mezinárodní krize Všeobecnou mobilizaci, kterou republika vstoupila do branné pohotovosti. Mobilizace byla většinou občanů akceptována a již druhý den hlásila většina vojenských útvarů prezentaci tři čtvrtin povolaných záložníků. Do pohotovosti bylo také uvedeno na 950 bojových letounů, z nichž více jak třetinu tvořily stíhací Avie B-534. Počátky tohoto čs. standardního stíhacího letounu spadají do roku 1933, kdy jej vyvinul kolektiv Ing. Františka Novotného ze starších variant původního nepříliš rozšířeného B-34.

Vznikl tak elegantní dvouplošník, poháněný motorem Hispano-Suiza 12 Ydrs o maximálním výkonu 860 k s celkem zajímavými parametry. V době ohrožení našeho státu však již byl stíhací dvouplošník s pevným podvozkem, kulomety puškové ráže a postrádající jakékoliv pancéřování beznadějně zastaralý. Přesto však B-534 sehrála během 2. světové války svojí roli a jednalo se o významnou konstrukci našeho letectví, která se ovšem bohužel nedochovala. Proto bylo touhou všech pracovníků Leteckého muzea, již od jeho založení, tento typ u nás prezentovat veřejnosti. Naštěstí se v Národním technickém muzeu nacházel celý původní trup s téměř kompletním motorem a vrtulí Letov. Dále se od soukromníků podařilo získat kompletní řídicí páku spolu s některými přístroji a ovladači. Z Muzea Vysočiny pak pocházely části hlavního podvozku.

Všechny dochované díly s výkresovou dokumentací byly v roce 1973 přesunuty do Trenčína, kde již nějakou dobu působila při místním aeroklubu restaurátorská skupina pod vedení pana Antona Královiče. Zde za podpory leteckých opraven Trenčín, začal letoun dostávat svojí původní podobu. Chybějící části, jako křídla a ocasní plochy byly vyrobeny ze dřeva, motorové a ostatní plechy spasovány nově podle originálních výkresů. Kabina byla vybavena a zakryta podle dochovaných fotografií. Dokonce se podařilo i roztočit motor Hispano-Suiza. Jeho zprovoznění zajišťoval pan Cyril Chlepko a první motorovou zkoušku provedl v květnu 1975. Letoun pak v Trenčíně získal dobovou kamufláž sestávající se z khaki barvy nahoře a stříbrného bronzu ze spodu.

Plukovní označení pak nesl podle dochovaného výrobního čísla 226 na původní kostře trupu. To jej přiřazovalo k 34. letce Leteckého pluku 1 Tomáše Garrigue Masaryka. Do Kbel byl stroj přivezen 3. června 1975 a ihned se započalo s jeho sestavováním. Letoun pak byl slavnostně předveden 6. června 1975 zástupcům armády, leteckých závodů a veřejnosti spolu s dalšími letadly ČsLA. Od té doby byl vystavován vždy na čestném místě v různých expozicích Leteckého muzea VHÚ.

 

Motor: Avia HS 12Ydrs o výkonu 632 kW (860 k)

Výzbroj 4 x 7,92 mm kulomet vzor 30 a šest 10 kg pum systému Škoda

Rozpětí 9,40 m

Délka 8,20 m

Hmotnost prázdného letounu 1 460 kg

Vzletová hmotnost 1 980 kg

Maximální rychlost 405 km/h

Dostup 10 600 m

Dolet 600 km

 

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…