Horizontální barograf Paulin byl přístroj určený k zaznamenávání změn tlaku vzduchu v průběhu delšího časového období. Pracoval na principu roztahování Vidieho barometrických krabic (aneroidů) při změně tlaku. Pohyb aneroidů byl přenášen na jezdec, který perem činil záznam na vodorovně umístěný papír, posouvaný hodinovým strojkem. Horizontální barografy sloužily především jako přesné statické přístroje, většinou v laboratořích nebo meteorologických stanicích. Podle evidenčního štítku FVA mohl pocházet z vybavení Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (dnešního VZLÚ Praha). Přístroj na základě patentu Joshua Gabriela Paulina vyrobila švédská firma Carla Edvarda Johanssona (1864–1943), známého vynálezce Johanssonových koncových měrek, jež daly základ standardizaci ve strojírenském průmyslu. Převážně kovový barograf o rozměrech 300x245x160 mm a hmotnosti 4 kg byl umístěn v prosklené dřevěné skříňce, která jej chránila před prachem a vlhkostí. Tento exponát se dochoval díky sbírkotvorné činnosti Historické komise Československé meteorologické společnosti ČSAV. V roce 1975 pak byl spolu s dalšími přístroji převeden do sbírky VHÚ.