Belgická pistole Bayard, 1908

Historie belgické firmy Anciens Etablissements Pieper v Liège se začala odvíjet v roce 1866, kdy Henri Pieper (1840–1898) založil pod svým jménem závod na výrobu loveckých zbraní. V průběhu let se firma rozrostla a expandovala do elektrotechnického průmyslu a výroby jízdních kol. Po smrti zakladatele se řízení jednotlivých segmentů rodinného podniku ujali čtyři Henriho synové, avšak obchodních úspěchů na poli výroby bicyklů a automobilového průmyslu se firma nedočkala.

V roce 1905 dědicové tento segment zcela opustili a celá firma prošla zásadní reorganizací. Jejího vedení se ujal Nicolas Pieper a pod značkou Anciens Etablissements Pieper (A.E.P.) se soustředil výhradně na výrobu palných zbraní. V letech 1907–1908 byla zbudována moderní továrna, kde našlo práci okolo 900 zaměstnanců. Tehdy také začala firma používat ochrannou známku v podobě jezdecké postavy s kopím a nápisu Bayard. Okazovalo to na Pierra du Terrail, rytíře z Bayardu, legendárního hrdiny frankofonního světa.

Výrobní program záhy rozšířila kapesní pistole v ráži 7,65 mm Browning, jejímž konstruktérem byl zaměstnanec firmy Bruno Clarus. Svoji konstrukci si nechal v roce 1906 patentově chránit nejen v Belgii, ale také ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Německu.

Clarusova pistole se na první pohled příliš neodlišovala o řady jiných kapesních pistolí, jež se během první dekády, ale také v dalších desetiletích minulého století dostávaly na trh. Zásadní odlišnost představovala ráže 7,65 mm Browning, použitá u zbraně, jež se svými rozměry a hmotností velmi málo lišila od ostatních modelů, zařízených na méně výkonný náboj 6,35 mm Browning. Do výroby se dostaly také modely v rážích 6,35 mm Browning a 9 mm Browning krátký. Rozměry zbraně v rážích 7,65 a 9 mm si vyžádaly nižší kapacitu zásobníku o 5 nábojích. Na přání však firma dodávala prodloužené zásobníky s kapacitou 7 nábojů.

Originální konstrukční prvek pistole Bayard představovalo řešení vratného mechanismu. Samotné uložení vratné pružiny paralelně nad hlavní neobvyklé nebylo; využívala je řada jiných modelů té doby. Unikátní přístup spočíval v konstrukci odnímatelné opěrky, vsazené v přední části závěru, o niž se předním koncem opírala vratná pružina. Opěrka plnila také funkci mušky.

Pro umístění vratné pružiny potřebných parametrů do zbraně tak malých rozměrů prodloužil konstruktér vodicí pouzdro směrem vzad, takže se jeho zadní část nacházela v prostoru nad výhozným okénkem. K eliminaci doběhové energie závěru měla pistole v zadní části pouzdra vratné pružiny uložený nárazník tvořený spirálovou pružinou. Vlastní vratná pružina byla vyrobena z drátu obdélníkového průřezu. Původní provedení pistolí Bayard mělo vratný mechanismus doplněn vodicí tyčinkou.

Z hlediska dalších konstrukčních uzlů se zbraň od řady jiných tehdejších modelů již tolik neodlišovala. Její bicí mechanismus tvořilo kladívko, k zajištění v napnutém stavu sloužila otočná pojistka, umístěná na levé straně těla pistole. U pistolí z prvního období výroby tvořil rameno pojistky ocelový výlisek, později již byla frézována z plného materiálu.

Do výroby se pistole dostala zřejmě koncem roku 1909 či počátkem roku následujícího a produkce běžela nepřetržitě až do vypuknutí první světové války. Ani německá okupace ji nepřerušila, jakkoli údaje o jejím objemu nejsou k dispozici. Po válce výroba pokračovala a podle dosavadních informací byla ukončena po roce 1923. Celkově firma Anciens Etablissements Pieper dodala na trh více než 260 000 kusů pistolí v jediné číselné řadě bez ohledu na ráži.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráž: 7,65 mm Browning
• Celková délka: 123,4 mm
• Výška: 90,5 mm
• Šířka: 23,5 mm
• Délka záměrné: 90 mm
• Délka hlavně: 54,2 mm
• Kapacita zásobníku: 5 nábojů
• Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 434 g

Exemplář s číslem 1092 prvního provedení získalo muzeum v roce 1959 převodem z Krajské správy MV Praha.