Belgická pistole FN Browning 1903

Druhou pistolí, jež se dostala do výrobního programu belgické zbrojovky Fabrique Nationale d´Armes de Guerre v Herstalu, byla také konstrukce Johna Mosese Browninga (1855–1926), jež vznikla zvětšením konstrukce pistole Colt Pocket model 1903 v ráži 7,65 mm Browning. Pro novou pistoli vyvinul konstruktér náboj, jenž dostal označení 9 mm Browning Long. Ten se na rozdíl od jiných nábojů, nesoucích v označení konstruktérovo jméno, v průběhu dalších desetiletí příliš nerozšířil a v současné době je vyráběn pouze v omezeném množství.

Nová pistole dostala označení Grand Modéle (velký model) 1903 a stala se první pistolí v ráži 9 mm, kterou Fabrique Nationale d´Armes de Guerre v Herstalu vyráběla. Fungovala na principu dynamického (uzavřeného) závěru a bicí mechanismus tvořilo vnitřní kladívko s odpruženým úderníkem. Stejně jako u výchozí konstrukce v ráži 7,65 mm Browning spojovalo hlaveň s tělem pistole pět žeber, zapadajících do odpovídajících vybrání na těle pistole. Vratná pružina byla také uložena pod hlavní, ale její vodicí tyčinka se zadním koncem opírala o osu záchytu závěru, jehož rameno bylo umístěno na pravé straně těla. Záchyt závěru však neměl hmatník, takže závěr zachycený po vystřelení posledního náboje mohl střelec uvolnit jen vyjmutím či povytažením prázdného zásobníku a zatažením závěru mírně vzad.

Manuální pojistka na levé straně těla sloužila nejen k zajištění napnutého bicího mechanismu, ale také k zachycení závěru v zadní poloze, potřebné pro rozložení pistole pootočením hlavně o 120° doprava. Dlaňová pojistka blokovala při napnutém bicím mechanismu záchyt kladívka do té doby, než střelec při úchopu rukojeti pistole stlačil dlaní pojistku.

Schránkový jednořadový zásobník s kapacitou sedm nábojů měl na pravé straně charakteristický výřez, v němž se pohyboval boční výstupek podavače, jehož stlačení palcem ruky také usnadňovalo plnění zásobníku.

Kromě standardního provedení ji továrna nabízela také s dřevěnou odnímatelnou pažbou, jež plnila funkci pouzdra. Způsob spojení pistole s pouzdrem byl však odlišný od známých systémů upevnění, jelikož k fixaci pažby sloužil delší, 10raný zásobník, jenž procházel ocelovou objímkou, nasunutou do drážek vespod rukojeti.

Po rusko-japonské válce v letech 1904–1905 nakoupilo carské četnictvo, formované pod názvem Отдельный корпус жандaрмов okolo 7000 pistolí, značených na pravé straně závěru písmeny ОКЖ a evidenčním číslem zbraně, jež nijak nesouviselo s továrním výrobním číslem. Stejné značení nesla pravá strana ocelových objímek nástavných pažeb k dodaným pistolím. Také moskevská metropolitní policie zavedla do své výzbroje belgický model 1903. Podle továrních dokumentů nakoupila 3113 pistolí, jež nesly na pravé straně závěru značení Моцк. Стол. Полиция, doplněné evidenčním číslem zbraně. Okolo 500 pistolí rovněž nakoupila carská železniční policie.

Policie a četnictvo Osmanské říše nakupovaly pistole model 1903 od roku 1908. Celkový počet pistolí dodaných do pozdější Turecké republiky je odhadován na 8000 kusů, avšak objemy jednotlivých kontraktů z let 1910, 1911, 1914 a po roce 1923 nejsou známy.

Estonsko nakoupilo v letech 1922–1926 celkem 4616 pistolí, z nichž 3460 bylo vybaveno odnímatelnou dřevěnou pažbou s funkcí pouzdra. Pistole z dodávek pro estonské ministerstvo války měly na těle pistole nad rukojetí vyraženo vlastnické označení v podobě písmen SOM (Sojaministeerium – ministerstvo války).

Holandské námořnictvo zakoupilo v letech 1923 a 1926 celkem pouhých 80 pistolí pro potřeby námořních pilotů a zavedlo je pod označením Pistool Automatisch No. 2. Do výzbroje paraguayské armády se dostalo okolo 324 pistolí, jež byly zavedeny pod označením Modelo Paraguayo 1927. Nejasnosti zůstávají okolo prvního nákupu z roku 1907; tehdy měla FN dodat do Paraguaye 100 kusů.

Největšího rozšíření se ale dočkala ve výzbroji švédské armády, jež ji zavedla v roce 1907 pod označením m/07. Prvních 10 000 kusů nakoupila švédská vláda u FN a další pistole již od roku 1917 licenčně vyráběla továrna Husqvarna Vapenfabriks Aktiebolag, kde jejich produkce běžela až do roku 1942, tedy do doby, kdy již dávno pistole model 1903 nebyla ve výrobním programu firmy FN. Belgická zbrojovka jejich výrobu zastavila již v roce 1927 a celková produkce dosáhla pouze 58 442 kusů, což v porovnání s ostatními modely továrny FN představovalo nejmenší počet u sériově vyráběného modelu.

Exemplář s drážkami pro nasazení pažbového pouzdra získalo muzeum v roce 1981 převodem z VÚ 1337 v Babicích u Říčan.

• Ráž: 9 mm Browning long
• Celková délka: 207 mm
• Výška: 121 mm
• Šířka: 31,7 mm
• Délka záměrné: 165 mm
• Délka hlavně: 128 mm
• Kapacita zásobníku: 7 nábojů
• Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 925 g