Hned od počátku první světové války začalo v různých evropských státech zakládání či obnovování válečných křížů coby vyznamenání za statečnost. Belgie následovala tohoto příkladu založením vlastního válečného kříže (Croix de Guerre) v roce 1915. Král Albert I. tak učinil 25. října. Podmínky udělení belgického válečného kříže byly na rozdíl od jiných obdobných vyznamenání popsány detailněji. Kříž bylo možné udělit za projevenou statečnost, dále za 3 roky nasazení na frontě, za výborné velení, za útěk ze zajetí a návrat k vojsku nebo za zranění a případnou invaliditu. Kříž mohli obdržet rovněž dobrovolníci, kterým bylo více než 40 nebo méně než 16 let a odsloužili nejméně 18 měsíců.
Za pochvalu v armádním rozkaze bylo možné na stuhu přidat bronzovou palmu s iniciálou krále "A", za pět takovýchto pochval se udělovala stříbrná palma a za pět stříbrných palem palma zlatá. Navíc se zvlášť za citaci připojoval na stuhu kovový lev – bronzový za citaci na úrovni pluku, stříbrný za citaci na úrovni brigády a zlacený na úrovni divize. Kříž se uděloval s jiným provedením stuhy také v průběhu druhé světové války a s další obměnou stuhy i v následujících letech až do roku 1954. Poté již nebyl až do současnosti žádný kříž udělen, avšak samo vyznamenání nebylo nikdy zrušeno.
Popis:
Bronzový maltézský kříž o rozpětí ramen 40 mm s hroty zakončenými kuličkami, převýšený korunou, zavěšený na 37 mm široké červené stuze s pěti zelenými pruhy (v případě prezentovaného exempláře jsou pruhy vybledlé). Výška kříže včetně převýšení 64 mm. Kříž podložen zkříženými meči s hroty vzhůru, na středu kruhový medailon lemovaný mezikružím s perlením.
Avers:
Ve středovém medailonu heraldicky doprava kráčející lev.
Revers:
Ve středovém medailonu iniciála panovníka „A“ (Albert).
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán nákupem v roce 1973.