Lidickým tématem v sochařské tvorbě Břetislava Bendy si připomínáme sedmdesáté výročí likvidace obyvatel obce Lidice a jejího následného vypálení. Sousoší ženy zahalené do smutečního plédu a dítěte, které se snaží držet se matčina oděvu, vyjadřuje okamžiky utrpení lidických matek, kdy jim byly odebrány jejich děti. Obličej matky je plný bolesti, vystrašená tvář dítěte je předznamenáním tragického osudu.
V roce 1948 vytvořil Břetislav Benda bronzovou sochu s názvem Lidické děvčátko. Tato plastika byla později využita pro bronzové sousoší dětským obětem lidické tragédie. Každá z 82 postav má obličej vytvořený podle reálné podoby dětí, které zahynuly v koncentračním táboře v Chełmnu.
Břetislav Benda se narodil 28. března 1897 v Líšnici u Milevska. Zájem o modelování a výtvarný talent projevoval již od dětství. V letech 1911–1915 navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích.V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka, a tak v roce 1916 musel narukovat na frontu. V Itálii utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění se mu naštěstí v další tvorbě nestalo překážkou. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes. Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý život řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech. V pozdním věku mu byl nápomocen jeho syn Milan Benda, který je stále výtvarně činný.
Umělecké dílo získal Vojenský historický ústav v roce 2011 formou nákupu od dědiců Břetislava Bendy.
Benda Břetislav: Lidická matka; 1947; sádra, výška 82 cm