V první polovině 30. let minulého století se Španělsko zmítalo v postupně se prohlubující vnitropolitické krizi, která vyvrcholila v první polovině roku 1936, kdy vyhrála volby levice sdružená v Lidové frontě. Podrobněji jsme o příčinách války psali v samostatném článku, proto dnes připomeňme jen to, že 17. července 1936 povstali proti vládě armádní generálové ve španělském Maroku, čímž začala španělská občanská válka. Ta se stala předehrou ke 2. světové válce, trvala 3 roky, byla velmi brutální a krvavá a účastnili se jí na obou stranách dobrovolníci z celého světa.
Do Španělska odcházeli bojovat také lidé z Československa, přičemž naprostá většina z nich patřila mezi podporovatele španělské republiky a vstoupila do takzvaných mezinárodních brigád. Počet čs. interbrigadistů se pohyboval kolem 2.500 lidí, z nichž někteří sloužili nejen u pozemní armády, ale také u letectva, námořnictva, rozvědky či v partyzánských jednotkách. U pozemního vojska se pak osvědčili i u technicky náročnějších složek, jako u dělostřelectva, protiletadlového dělostřelectva nebo u tankových jednotek. Ve Španělsku vznikly dokonce většinově československé jednotky, jako byly například pěší prapor T. G. Masaryka, dělostřelecká baterie Jožky Májka, protiletadlová baterie Klementa Gottwalda a nelze opominout ani polní lazaret Jana Ámose Komenského.
O Čechoslovácích a jejich jednotkách ve Španělsku vypráví prezentovaná kniha. Jejich příběh ale zasahuje do širších souvislostí tak, aby si běžný čtenář neznalý problematiky mohl udělat obecnější obrázek o událostech ve Španělsku. Autory jednotlivých statí jsou českoslovenští veteráni z řad interbrigadistů a jejich vyprávění je tedy jak zasvěcené, tak poutavé a čtivé. Potud jde tedy o koncepčně velmi dobře sestavenou knihu. Háček je samozřejmě v tom, že vyšla roku 1957, takže je její obsah upravený tak, aby vyhovoval tehdejší politické linii KSČ. Komunistická ideologie a samotní komunisté jsou proto v publikaci prezentováni jako ti nejdůležitější z čs. interbrigadistů. Při četbě je tedy nutno filtrovat ideologický balast, nicméně příspěvky od veteránů zvučných jmen, jako například od MUDr. Františka Kriegela nebo Bohuslava Laštovičky, jistě mohou zaujmout i přes uvedená negativa.
Prezentovaná kniha formátu asi A5 vyšla v měkké vazbě s prostými deskami z tvrdého papíru. Text je místy doplněn mapkami průběhu front a na konci publikace se nachází obrazová příloha v podobě 12 stránek černobílých fotografií na křídovém papíře.
Problematika československých interbrigadistů patří dosud k populárním tématům našich vojenských dějin. Je tomu tak i přesto, že tato tématika byla hojně využita dřívější komunistickou propagandou. Její názornou ukázkou je i dnešní kniha.
Citace:
Bojovali jsme ve Španělsku: českoslovenští dobrovolníci mezinárodních brigád ve Španělsku 1936-1939. 1. vyd. Praha Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 190 s.