Bojový prapor 1. česko-slovenského praporu KFOR

Bojový prapor 1. česko-slovenského praporu KFOR

Fotogalerie

Bojový prapor 1. česko-slovenského praporu KFOR (1)
Bojový prapor 1. česko-slovenského praporu KFOR (2)

První společnou jednotkou Čechů a Slováků po rozdělení společného státu byl 1. česko-slovenský prapor KFOR II, působící v Kosovu od února do října 2002, kdy byl postupně nahrazen dalšími česko-slovenskými prapory. Význam přelomové události v moderní historii AČR byl zdůrazněn účastí prezidentů Václava Havla a Rudolfa Schustera při předávacím aktu bojového praporu v Českém Krumlově. Jednotka během operace dohlížela na dodržování bezpečného prostředí na severovýchodě Kosova, v oblasti administrativní hranice se Srbskem, a na ochranu srbské menšiny v prostoru Sekirači.

Jedním z klíčových úkolů praporu byla pomoc místnímu obyvatelstvu při návratu k normálnímu životu ve spolupráci s různými humanitárními organizacemi. Jednotka byla vzhledem k rozsáhlému operačnímu prostoru rozmístěna na celkem čtyřech základnách – v Šajkovci, Sekirači, Gazela Lines a Gate 3. Do roku 2004 ji využívali v dalších pěti společných kontingentech, přičemž poslední vojáci se do ČR vrátili v roce 2005.

Prapor je červeným rukávem nasunut na dvoudílné žerdi zakončené klenotem ve tvaru neuzavřeného věnce složeného z lipových listů. Na žerdi je připevněna stuha s bílým polem a zlatě vyšitými nápisy "PREZIDENT SLOVENSKEJ REPUBLIKY" doplněným o znak Slovenska a "ČESŤ A SLÁVA" doplněné lipovou ratolest na rubové straně. Stuha je na konci zdobena zlatým třepením a doplněna o řapce v barvách trikolory. Líc praporu tvoří velký státní znak České republiky s pleménkovým lemem. Rub má shodný lem a světle modré pole. V poli je umístěna kruhová výseč s červeným polem. Výseč je šikmo dělená, na horní levé půli český lev a na pravé spodní slovenský dvojramenný kříž na modrém vrchu. Nad výsečí stříbrně vyšit nápis "ČESKO-SLOVENSKÝ" a pod ní "PRAPOR KFOR". Po stranách po jedné lipové ratolesti taktéž stříbrné.

Prapor byl předán do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 2007.

Aktuálně


Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…