Břetislav Bartoš, Plakát k výstavě Náš odboj, 1919.

Břetislav Bartoš, Plakát k výstavě Náš odboj, 1919.

Malíř a legionář Břetislav Bartoš vytvořil v roce 1919 plakát k první velké výstavě, kterou uspořádal Památník odboje u příležitosti 1. výročí vzniku Československa.  Od 28. října 1919 byly v prostorách Obecního domu v Praze prezentovány výsledky muzejní činnosti za prvních několik měsíců existence této instituce, která byla předchůdcem dnešního Vojenského historického ústavu v Praze. Autor plakátu se držel své tradiční figurální kompozice - postavy sokolského cvičence, držícího v jedné ruce zbraň jako symbol odboje a v druhé holubici jako symbol svobody. V pozadí je zobrazen znak českého královského lva v kombinaci se znakem Slovenska. Bartoš použil kombinaci národních barev - červené, modré a bílé.

Břetislav Bartoš (1893–1926) se svým mimořádným uměleckým nadáním prosadil již jako velmi mladý. Krátce po absolvování Akademie výtvarných umění přerušila jeho činnost válka. Bartoš narukoval na jižní frontu a po necelém roce, v červenci roku 1915, přeběhl u Doberda k italské armádě. Jako příslušník nepřátelského státu byl zajat a do roku 1917 žil v zajateckém táboře v pevnosti Final Marina u Janova. Právě zde vytvořil největší množství svých akvarelových kreseb a skic, které později použil pro svá monumentální plátna. V dubnu roku 1918 vstoupil do řad 31. střeleckého pluku čs. legií v Itálii v hodnosti desátníka. Po válce pracoval jen velmi krátce v Kanceláři čs. legií při MNO v Praze. Kvůli nemoci se uchýlil na rodné Valašsko, kde se nadále usilovně věnoval malířské tvorbě. Zemřel velmi mladý ve věku 33 let na tuberkulózu.

Bartošovu uměleckou tvorbu nelze zařadit k žádnému známému uměleckému směru. Za první světové války přizpůsobil svůj osobitý styl spíše realismu, který byl pro něj vzhledem k omezeným podmínkám zajateckých táborů nejpřijatelnější. Po návratu do Československa se ve svých dílech zabýval především sociálními a politickými tématy. Například bojům o Těšínsko v roce 1919 věnoval celý cyklus dřevorytů. Jako ilustrátor spolupracoval také s Petrem Bezručem, jehož epická látka z dělnického prostředí mu byla velmi blízká. Jeho poslední díla opouštějí charakteristickou dynamičnost a bojovnost a přiklánějí se ke klidným motivům tradičních lidských hodnot.

Tisk, litografie, papír, 141 x 86,5 cm.

Plakát byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze od soukromého majitele v roce 1993.

Aktuálně



Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

20. 10. 2025
Konec války a rozpad rakousko-uherské monarchie postavil nástupnické státy před řadu problémů,…
33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

16. 10. 2025
V neděli 21. září jsme si připomněli 107 let od bitvy o kótu…