Břetislav Benda náleží vedle Jana Štursy a Otto Gutfreunda k zakladatelům moderního českého sochařství 20. století. Kromě portrétní tvorby se věnoval v podstatě celoživotně pomníkové tvorbě, ať již v monumentální podobě nebo reliéfní. Na prezentovaném bronzovém reliéfu jsou zachyceny tři generace žen, které vzdávají hold památce vojáků, padlých za svobodu Československa na frontách první světové války. Benda používal v symbolice velmi často figury a výstroj francouzských legionářů. Ani v tomto případě neučinil výjimku. Jedna z žen třímá v rukou francouzskou přilbu a malá dívenka na ni vkládá vavřínový věnec jako znamení vítězství.
Břetislav Benda (1897–1983) pocházel z Líšnice u Milevska. V letech 1911–1915 navštěvoval Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka, a tak v roce 1916 musel narukovat na frontu. Na italské frontě utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak to se mu naštěstí nestalo překážkou v další tvorbě. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes. Jeho dílo bylo výrazně ovlivněno sociálním civilismem Štursy a Gutfreunda (Naklepávač kosy, Motocyklista). Za svůj dlouhý život vytvořil řadu významných sochařských děl. Jeho realizace můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech (Praha, Poděbrady, Sedlčany, Milevsko aj.). V pozdním věku mu byl nápomocen jeho syn Milan Benda (1941–2017), který neméně úspěšně pokračoval v tradici sochařského umění svého otce.
Bronz, 460 x 280 mm.