Akademický sochař Břetislav Benda (1897–1983) získal ve dvacátých a třicátých letech řadu významných státních zakázek, které je možné vidět dodnes na množství veřejných míst v Praze či dalších městech. Některé z nich zůstaly nerealizovány a je veliké štěstí, že zůstaly v jeho ateliéru dochovány až do současnosti. Patří mezi ně také studie portrétu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Autor při tvorbě tohoto díla klad důraz na jiné aspekty prezidentovy osobnosti. Zobrazil zde Masaryka jako učence a filozofa s nesmírnou hloubkou všeobecných znalostí.
Autor plastiky Břetislav Benda navštěvoval v letech 1911–1915 Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích a v roce 1915 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Josefu Václavovi Myslbekovi. Krátce nato však musel svá studia kvůli válce přerušit. Na podzim 1915 byl odveden k c. a k. pěšímu pluku č. 102 v Benešově a odtud odjel v roce 1916 na italskou frontu. Roku 1917 utrpěl Benda vážná poranění obou dlaní, která se naštěstí v jeho další tvorbě nestala překážkou. Z podzimní dovolené roku 1918 se již nemusel ke svému pluku vrátit, protože přišel konec války. Kvůli svému zranění byl v roce 1920 zproštěn vojenské služby.
V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy, který převzal ateliér po Myslbekovi. Bendovy umělecké aktivity již tehdy přesahovaly svojí kvalitou rámec běžných studentských realizací. Asistoval při dokončení sochařských prací ještě u Myslbeka a později u Štursy. Tvořil například postavu podle Štursova třetinového modelu génia k pomníku Svatopluka Čecha (Vítězství).
Bronz, výška 330 mm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2023.