Britská protitanková ruční zbraň P.I.A.T. Mk.I

Britská protitanková ruční zbraň P.I.A.T. Mk.I

Rozvoj a masové použití tanků a obrněných vozidel s sebou přineslo rozvoj protitankových zbraní. Všechny armády zaváděly a v průběhu 2. světové války pak dále modifikovaly nebo vyvíjely nové protitankové prostředky. Kromě protitankového dělostřelectva a protitankových min to byly pěchotní protitankové zbraně, které si ve druhé polovině 2. světové války vydobyly slávu a respekt. Zprvu se používaly protitankové pušky a puškové granáty. Se sílícím pancéřováním tanků však tyto prostředky přestávaly vyhovovat. Bylo zapotřebí vyvíjet a zdokonalovat prostředky nové. V bojích se tak začíná objevovat americká bazooka, německý panzerschreck a panzerfaust nebo britský vrhač střel P.I.A.T. (Projector, Infantry, Anti-Tank).

Ve sbírce VHÚ Praha se nachází několik „PIATů“, získaných z rozhodnutí Ministerstva národní obrany po skončení druhé světové války. Tyto zbraně byly do tehdejšího Československa pravděpodobně dovezeny příslušníky Československé samostatné obrněné brigády, působící ve Velké Británii. Jedná se o poměrně zajímavou zbraň fungující na principu vystřelení střely pomocí čepu vymrštěného stlačenou pružinou. Za zrodem této zbraně stojí speciální útvar pro výzkum a vývoj zbraní, tzv. „MD1“ (Ministry of Defence 1), též známý jako "Churchillovo hračkářství“. Klíčovými postavami byli plukovník Stuart Macrae, podplukovník Stewart Blacker a major  Millis Jefferis. P.I.A.T. byl navržen v roce 1942 v reakci na potřebu britské armády zavést efektivnější pěchotní protitankovou zbraň. Následující rok se zavádí do armády a je použit při spojenecké invazi na Sicílii. V průběhu 2. světové války dochází k masovému použití tohoto prostředku. Kromě armád Britského společenství národů jsou „PIATy“ dodávány např. do Sovětského svazu v rámci dohody o půjčce a pronájmu (Lend and Lease Act) nebo do Polska, kde se účastní varšavského povstání. Výroba této zbraně byla ukončena v roce 1950, avšak ještě v roce 1971 byl nemalý počet těchto zbraní použit v indo-pakistánské válce.

Nenabitá zbraň váží 14,5 kg a měří 990 mm. Váha střely ráže 83 mm je 1,35 kg. Efektivní dostřel zbraně na obrněná vozidla byl 100 metrů a střela byla schopna prorazit pancíř o tloušťce 100 mm.

Aktuálně



Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

Digitalizace dalších rukopisů z 2. poloviny 19. století byla dokončena

16. 11. 2024
Vojenský historický ústav Praha v roce 2024 digitalizoval dalších 28 rukopisů z první…
Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

Jednání o výstavbě armády v listopadu 1955

15. 11. 2024
V polovině 50. let se konala četná jednání mezi představiteli československé a sovětské…
Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

Učitelé dějepisu zavítali do Armádního muzea Žižkov, tentokrát bez žáků

14. 11. 2024
Do Armádního muzea Žižkov se v sobotu 9. 11. 2024 vydaly na tři…
Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

Editační maraton o československé historii ve Vojenském historickém ústavu Praha

13. 11. 2024
Ve Vojenském historickém ústavu Praha se konala hlavní akce pátého ročníku soutěže…
Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

Na pražském náměstí Míru se tradičně vzpomínalo na válečné veterány

12. 11. 2024
Na náměstí Míru v Praze se 11. 11. po roce opět sešli…