Spojenečtí letci za druhé světové války často používali různé verze britského navigačního počítadla Mk. III. Jednalo se o kombinovanou navigační pomůcku, jejímž základem byl kruhový kotouč, na němž se daly vypočítat parametry letu, tj. rychlosti a času potřebného pro splnění úkolu. Ty pak bylo možné opravit pomocí korekce na teplotu vzduchu a výšku letu. Velmi důležitou vlastností počítadla bylo, že po odklopení vrchního víčka šlo spočítat i opravy na snos větrem, a tím získat pravou vzdušnou rychlost letadla.
Ve sbírce VHÚ se nachází navigační počítadlo Mk. III D, jež se od obdobných přístrojů lišilo tím, že bylo zasazeno do poměrně mohutného černého bakelitového nákoleníku, opatřeného poutacími pásky k připevnění na nohu. Navíc byl ve víčku umístěn kroužkový poznámkový bloček, umožňující za letu zaznamenávat otočné body, časy, kurzy a pozorované události. K tomu sloužila tužka upevněná v držáku po straně počítadla.
Rozměry pomůcky činily 170 × 155 × 60 mm a hmotnost 800 g. Na čelní straně bylo kromě stupnic vygravírováno „Navigational Computor, Mk.III D, Ref.No.6 B/180, I.C.A.N. Calibration“.