CALLOT, Jacques. De Droeve Ellendigheden van den Oorloogh

Hrůzy války, jak se obvykle do češtiny překládá název nejznámějšího protiválečného cyklu leptů Jacquese Callota, byly prvně vydány v Paříži roku 1633. Aby se odlišily od staršího Callotova cyklu zabývajícího se podobným tématem, bývají občas nazývány Velkými hrůzami války (Les Grandes Misères de la guerre), vzhledem ke svému většímu rozměru. Čtenář ovšem nesmí zůstat pomýlen – jednotlivé lepty tohoto „velkého“ cyklu mají ve skutečnosti pouze 83 x 180 mm.

V Knihovně Vojenského historického ústavu je uloženo nedatované holandské vydání, které pochází patrně z doby po roce 1642. Od francouzského se liší pouze textem titulního listu. Lept, který tento text rámuje, je ovšem v případě francouzského i holandského tisku stejný. Započítáme-li i tento titulní list, Callotovy Hrůzy války obsahují celkem osmnáct leptů. Každý z nich je doplněn třemi dvojveršími vztahujícími se k danému výjevu, která jsou i v případě holandského vydání uvedena ve francouzštině.

Za titulním listem se nachází vyobrazení mustruňku jednotky, po kterém následuje bitevní výjev. Na listech 4–8 nalezneme rabující vojáky, na listech 9–14 uplatňování práva útrpného v městském i ve vojenském prostředí. Patnáctý lept zobrazuje zraněné vojáky před špitálem, šestnáctý propuštěné vojáky, kteří žebrají a umírají v ulicích. Sedmnáctý ukazuje odplatu sedláků na vojácích, která není o nic méně krutá, než předchozí počínání vojáků. Závěrečný lept se od celé série do určité míry liší, logicky ji ovšem uzavírá. Je na ní zobrazen panovník sedící na trůně, který rozdává odměny vítězným generálům.

Jacques Callot (1592–1635), autor vynikajících rytin a leptů, se narodil v Nancy. V letech 1615–1621 pobýval ve Florencii, kde studoval perspektivu a vojenské inženýrství. Poté se vrátil zpět do svého rodiště, ve kterém se nacházel (vedle občasných pobytů v Paříži) až do své smrti. Roku 1629 se Callot stal dvorním rytcem francouzského krále Ludvíka XIII. Ačkoliv Hrůzy války jsou bezesporu jeho nejslavnějším dílem, stal se autorem celkem asi 1400 rytin a leptů, mezi nimiž se vedle válečné tematiky objevovali i vesničané, žebráci a cikáni a na některých také náboženské výjevy.

Na Callotovo nejznámější dílo do určité míry navázal o necelých 200 let později Francisco Goya, jehož cyklus Hrůzy války (ve španělském originále Los desastres de la guerra) není inspirovaný, jak tomu bylo v Callotově případě, již válkou třicetiletou (1618–1648), ale aktuální španělskou válkou za nezávislost (1808–1814).

Francouzské vydání si lze online prohlédnout zde.

Citace:

CALLOT, Jacques. De Droeve Ellendigheden van den Oorloogh. [S.l.]: Gerret van Schagen, [post 1642]. 18 l.