Dne 10. dubna 1945 provedla německá Luftwaffe poslední známý průzkumný let nad Velkou Británií. Vzhledem k naprosté vzdušné převaze Spojenců byl použit dvoumotorový proudový letoun Arado Ar 234, který jediný mohl díky své rychlosti a operační výšce úkol provést. Ve sbírkách VHÚ se nalézá malá část konstrukce, určené pro tento stroj. Jedná se o vyříznutou sekci z pravého křídla s ocelovým kováním a předlohou vztlakové klapky. Je zajímavé, že křídlo bylo vyrobeno ze dřeva, ačkoliv původní Ar 234 byly téměř celé z kovu. Snad se jedná o pokusnou celodřevěnou nosnou plochu, zkonstruovanou pro firmu Arado v pražské Avii a vyrobenou ve Vrchlabí u firmy Ig. Theodor Petera a synové, která však již nemohla být použita ke zkouškám.
Náhradní materiály, jež umožnily šetřit lehké kovy, byly koncem 2. světové války Němci široce prosazovány. Sekce byla slepena z nepříliš kvalitního dřeva a potažená silnostěnnou leteckou překližkou, jako lepidlo byl asi použit Umacol B. Povrch křídla zůstal zřejmě bez ochrany, dutiny byly opatřeny světlezeleným celonovým impregnačním nátěrem. Zajímavý byl také úhel náběžné hrany, ostřejší než u sériových strojů. To by naznačovalo, že se mohlo jednat o pokusné šípové křídlo, které mělo mít výhodnější aerodynamické vlastnosti v oblasti vyšších rychlostí letu. Tento exponát o rozměrech 2 440x840x580 mm a hmotnosti asi 120 kg byl původně získán jako učební pomůcka do Střední průmyslové školy v Masné ulici, odtud byl v roce 1954 koupen Národním technickým muzeem a v roce 1997 převeden do sbírek VHÚ.