Čechoslováci a Poláci na společné hranici
Snímek pořízený roku 1946 zachycuje československé a polské vojáky a civilisty na společné hranici.
Vztahy mezi meziválečnou ČSR a Polskem byly kaleny polskými nároky na česká a slovenská území, jež vyvrcholily polským podílem na záboru čs. pohraničí po Mnichovu. Úvahy exilových představitelů obou zemí za druhé světové války o vytvoření čs.-polské konfederace nepřinesly žádné výsledky.
Roku 1945 se společná hranice prodloužila na německý úkor a objevily se nové spory – o Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko. Eskalaci napětí však bránil vliv Sovětského svazu a ve výsledku Československo nezískalo z tradičních českých území ve Slezsku nic; naopak mnohatisícová česká menšina v Kladsku zanikla.
V září 1947 se právě ve slezské Szklarske Porębě odehrála událost, která ovlivnila další osud Československa: ustavující konference Informačního byra („Kominforma“; nástupce Kominterny, rozpuštěné roku 1943). Na ní se KSČ stala terčem ostré kritiky a Gottwald se zavázal urychlit převzetí moci v ČSR. Po pevném zapojení obou zemí do sovětského bloku byly všechny spory mezi Polskem a Československem utlumeny.
Konečně 13. června 1958 byla uzavřena smlouva, jež měla ukončit hraniční spory, a dne 17. října 1958 čs. Národní shromáždění přijalo ústavní zákon č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. V pozdějších letech, zatímco docházelo k několika menším korekcím společné hranice a spory mezi komunistickými vládami uhasly, se čs. a polští disidenti na hranicích tajně scházeli, aby svým zemím vydobyli nazpět svobodu.
Aktuálně
Dakar mě naučil, že se člověk nesmí nikdy vzdávat, říká legenda českého motorsportu Jiří Moskal
Připomínáme si "Den D". Vylodění v Normandii podporovali i českoslovenští piloti
Poklady z depozitáře: Jedinečný prachoměr zdokonalil slavný český vědec František Běhounek
Chystáme Letní školu pro seniory, v Armádním muzeu se setkají na přednáškách s našimi historiky
Přehlídka Revolučních gard na Pražském hradě 28. května 1945
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
