Pro vojenské invalidy z řad gážistů a mužstva československé armády byl v březnu 1923 zaveden zvláštní stejnokroj. Skládal se z čepice, blůzy, rovných kalhot a pláště. Vše bylo vyrobeno z šedomodrého (štikově šedého) vlněného sukna z přebytků po rakousko-uherské armádě. Po spotřebování zásob původního sukna se od roku 1935 stejnokroje pro invalidy vyráběly v barvě khaki. Čepice se skládá z postranního dílu, z dýnka, z koženého, černě lakovaného a 5 cm širokého štítku a z dvojitého, černě lakovaného a 1½ cm širokého podbradníku, zapjatého po obou stranách čepice na dva malé stejnokrojové knoflíky. Čepice je vpředu 7 cm, vzadu 8 cm vysoká, podšitá šedomodrou keprovou tkaninou a má uvnitř na okraji kožené potítko. Na ztuženém okraji vpředu je připevněn státní znak.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán převodem ze vzorkovny po roce 1945.