„Černobyl – kronika těžkých týdnů“

„Černobyl – kronika těžkých týdnů“

Havárie v sovětské jaderné elektrárně v Černobylu v noci z 25. na 26. dubna 1986 je dodnes považována za největší jadernou katastrofu v dějinách. Elektrárna se v té době skládala ze čtyř reaktorů a další dva byly ve stádiu výstavby. Lidské selhání při experimentech ve čtvrtém reaktoru vedly k tomu, že došlo k mohutné explozi a úniku radioaktivních látek. Masivní radioaktivní zamoření zasáhlo nejen okolní území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska, ale radioaktivní mrak se postupně rozšířil po celé Evropě. Sovětské sdělovací prostředky však ještě několik dní po havárii mlčely o tom, co se v Černobylu stalo, a ani místnímu obyvatelstvu úřady neposkytly dostatečné informace o vážnosti situace a o ochraně proti následkům výbuchu.

Také sovětský dokumentární film „Černobyl – kronika těžkých týdnů“ (Černobyl’ – chronika trudnych něděl’) o odstraňování následků jaderné havárie nebyl pochopitelně natočen jako obžaloba zodpovědných pracovníků a stranických a státních funkcionářů, ale jako úspěchem korunovaný hrdinný boj obyvatel Sovětského svazu s jaderným neštěstím. V třicetikilometrovém okolí elektrárny byla vyhlášena zakázaná zóna a tamní obyvatelstvo bylo evakuováno. Na zneškodnění čtvrtého reaktoru a jeho uzavření do betonového sarkofágu se podílelo velké množství pracovníků, kteří do Černobylu přijeli i z jiných částí Sovětského svazu. Řada obyvatel z blízkého okolí elektrárny stejně jako lidí podílejících se na záchranných pracích se brzy stali oběťmi nemoci z ozáření. Mezi nimi byl i režisér filmu Vladimir Ševčenko, který se během natáčení pohyboval v bezprostřední blízkosti elektrárny a na následky radioaktivity zemřel v roce 1987.

Výrobce: Ukrajinská studia filmových kronik a dokumentů, 1986, české znění FSB Barrandov – dabing

Tvůrci: kamera: V. Kripčenko, V. Tarančenko, V. Ševčenko, scénář a režie V. Ševčenko

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 1.543 metrů (54 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…