Československá šavle vzor 4

Československá šavle vzor 4

Stejně jako u ostatní výzbroje byly po vzniku ČSR několik let používány trofejní poboční zbraně přivezené legionáři nebo zanechané na území republiky po rozpadu Rakousko-Uherska. Jedinou chladnou zbraní z výzbroje armády habsburské monarchie, která byla v nově budované československé armádě zavedena jako regulérní předpisový vzor, se stala jezdecká šavle vzor 1904.

Konstrukce této poslední rakousko-uherské jezdecké šavle byla ve srovnání se všemi předchozími modely v mnoha směrech revoluční. Patrné je to zejména na tvaru čepele, která je opatřena oblým hřbetem, který ve spodní části přechází ve středové žebro a vytváří tak výrazné falešné ostří. Takto řešený průřez čepele umožnil podstatné snížení celkové hmotnosti, k čemuž přispěla i perforace koše sedmadvaceti kruhovými otvory. Samotný koš opustil zavedený symetrický tvar tím, že je na vnější stranu rozšířený.

Šavle byla zavedena pro všechny druhy jezdectva, poddůstojníky pevnostního dělostřelectva a oddíly vozatajstva. Verze pro důstojníky se od běžného modelu pro mužstvo odlišuje pouze výzdobou koše s prolamovaným rostlinným ornamentem a celkově preciznějším zpracováním. Rakousko-uherská jezdecká šavle vzor 1904 byla po rozpadu monarchie přejata do výzbroje armád většiny nástupnických států, včetně Československa, kde byla nadále jako nový vzor 4 vyráběna firmou Wlaszlovits ve východoslovenském Štósu. Šavle byly používány při služebních příležitostech a k výcvikovým účelům až do roku 1939. Při slavnostních příležitostech a mimo službu nosili důstojníci šavli vzor 24.

Čepel jednosečná, zakřivená, zužující se ke středovému hrotu. Hřbet čepele zesílen žebrem kruhového průřezu, které směřuje do hrotu čepele a vytváří v dolní třetině falešné ostří. Značena na vnitřní straně výrobcem "WLASZLOVITS TS ŠTÓS", na vnější straně písmeno Z, malý státní znak I 29. Rukojeť dřevěná, potažená rybí kůží. Koš železný excentricky rozšířený do pravé strany, odlehčen 27 kruhovými otvory. Jeho okraje zahnuty na vnější stranu a zalisovány. Ve spodní části koše dva obdélníkové otvory pro upevnění zápěstníku s třapcem. Pochva z ocelového plechu, na dolním konci opatřena patkou, nahoře obústek se dvěma plochými ocelovými pery. Dvě objímky s očkem a pevným závěsným kroužkem.

Délka 1034 mm, délka čepele 861 mm, délka pochvy 920 mm, šířka čepele 33 mm, hmotnost 1142 g, hmotnost s pochvou 1884 g.

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…