Československá vlajka na Měsíci

Československá vlajka na Měsíci

Po zdařilém přistání astronautů Neila A. Armstronga a Edwina E. „Buzze“ Aldrina na Měsíci dne 20. července 1969 uložil tehdejší americký prezident Richard M. Nixon kosmické agentuře NASA, aby připravila asi 250 speciálních, jednotně upravených  darovacích  kazet se symbolickými vzorky měsíčního regolitu.  Posádka Apolla 11 tehdy z Měsíce přivezla na Zemi asi 21,55 kg měsíčních vzorků. V roce 1970 pak prezident  Richard M. Nixon 135 kazet  věnoval  představitelům států uznávaných USA, další OSN a 50 guvernérům amerických států.

Na nich byly jednotně v pryskyřici zalité čtyři částečky měsíční horniny o velikosti rýžových zrnek a celkové hmotnosti okolo 0,05 gramu. Dále tam byly umístěny tabulky se stručným uvedením původu horniny a prezidentovým věnováním. Kazetu s měsíčními vzorky a malou československou státní vlajkou, která byla dopravena na Měsíc a zpět, obdržela i Československá socialistická republika.

Tehdejší vedení státu bylo z daru na rozpacích a před jeho přijetím si ověřovalo stanovisko ostatních zemí východního bloku v čele se Sovětským svazem. Velvyslanec USA Malcolm Toon jej nakonec předal před svým odjezdem z Prahy na audienci u prezidenta republiky dne 8. října 1971. Dar pak byl formálně postoupen předsedovi vládní Čs. komise Interkosmos při ČSAV a současně předsedovi ČSAV akademiku Jaroslavu Kožešníkovi, který rozhodl, aby byl umístěn do trezoru a zmínky o něm omezeny. Tam zůstal uložen až do zániku programu Interkosmos v roce 1990.

Teprve po zrušení Čs. komise Interkosmos rozhodl předseda Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru při Akademii věd ČR RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. o předání kazety se vzorky z Apolla 11 s čs. vlaječkou do tehdejší Expozice letectví a kosmonautiky VHÚ. Dar tvořily čtyři části ebenového dřeva napevno spojené v jeden celek, nesoucí silnou akrylátovou desku kryjící čs. vlaječku vynesenou na Měsíc. Na této desce byla pak umístěna polokulovitá čočka se zalitými čtyřmi kusy měsíčního regolitu. Regolitem je nazývána vrstva nezpevněného různorodého materiálu, jenž na Měsíci vznikl dlouhodobým působením nárazů meteoritů na jeho povrch.

Ve spodní části podstavce pak byly přilepeny dvě destičky z lehkého kovu s dedikací v angličtině. Dolní část základny potažená modrozelenou tkaninou nesla štítek oznamující, že kazeta byla vyrobena Divizí technických služeb Centra pilotovaných letů NASA.

Aktuálně



Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

18. 08. 2025
Zhruba před měsícem byl do Vojenského technického muzea Lešany převezen velmi těžký…
V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…
Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

11. 08. 2025
Kurátoři podsbírek Vojenského historického ústavu Praha pro webovou stránku dosud popsali více…