Snímek z meziválečného období zachycuje československý dělový člun OMd 2 a jeho posádku. Tento dělový člun sloužil v čs. loďstvu na Dunaji mezi lety 1920 a 1934.
Československo již roku 1919 zřídilo oddíly čs. válečného loďstva pro Labe (sídlil v Litoměřicích) a pro Dunaj (v Bratislavě). Po reorganizacích posloužil k 1. lednu 1922 oddíl v Litoměřicích jako základ ženijního pluku a v Bratislavě byl zřízen samostatný vodní prapor, roku 1924 přejmenovaný na mostní prapor – válečná plavidla byla soustředěna především v jeho lodní rotě.
Po dlouhou dobu představovaly nejsilnější část československého loďstva na Dunaji dva dřevěné čluny, stavěné v Ústí nad Labem původně pro rakousko-uherské námořnictvo – jejich původním úkolem bylo vytahovat z vod Jadranu cvičná torpéda. V československých službách dostaly označení OMd 1 a OMd 2; do služby byly přijaty roku 1920. Byly vyzbrojeny po jednom horském kanónu ráže 75 mm na přídi a na zádi a dvojicí kulometů ráže 7,92 mm. Cvičná střelba z kanónů měla na dřevěnou konstrukci lodí negativní vliv, takže již koncem dvacátých let byly střelby omezeny a roku 1934 byla obě tato plavidla vyřazena. Počítalo se s tím, že budou nahrazena moderními dělovými čluny, k tomu však až do zániku meziválečného Československa nedošlo.