Československý dopravní letoun An-24V

Československý dopravní letoun An-24V

Fotogalerie

Dopravní letoun Antonov An-24V čs. letectva stojící na letišti
Dopravní letoun Antonov An-24V čs. letectva stojící na letišti
Dvojice snímků, pořízených nejspíše v sedmdesátých letech, zachycuje československý dopravní letoun An-24V sovětské výroby stojící na letišti. Snímky pocházejí z pozůstalosti plk. Ing. Jaroslava Janečky, dlouholetého ředitele Leteckého muzea VHÚ.

 

Koncem padesátých let zahájila Antonovova konstrukční kancelář vývoj nového letounu, který měl přepravovat osoby i náklad pro civilní i vojenské uživatele. Stroj měl být jednoduchý na údržbu a neměl vyžadovat kvalitní vzletovou dráhu. Výsledkem byl turbovrtulový hornoplošník Antonov An-24 (v kódu NATO „Coke“), jehož prototyp poprvé vzlétl roku 1959 a sériová výroba byla zahájena roku 1962.

Letoun byl 23,5 m dlouhý a 8,3 m vysoký, rozpětí křídel činilo 29,2 m. Prázdný stroj vážil 13,3 tun, maximální vzletová hmotnost byla 21 tun. Dvojice turbovrtulových motorů AI-24 dávala stroji cestovní rychlost 450 km/h, dolet se v závislosti na verzi a míře naložení udává v rozmezí 550–2800 km. Stroj mohl dostoupat do maximální výšky 8400 m n. m. Posádku tvořili obvykle 4 lidé, maximální počet cestujících se v závislosti na verzi pohyboval v rozmezí 44–50 – vyšší uvedený počet měla právě verze An-24V. Vedle strojů určených pro přepravu cestujících vznikaly i verze a varianty pro přepravu nákladu (zejména vojenská transportní verze An-24T), pro námořní záchrannou službu nebo třeba pro hašení velkých požárů.

Do roku 1979 bylo v SSSR vyrobeno přes tisíc strojů An-24, poté výroba pokračovala v čínském městě Si-anu pod názvem Y-7, celkový počet všech vyrobených letounů se tak vyšplhal na 1367. Jednalo se o velice rozšířený stroj, používaný v desítkách zemí. Od března roku 1967 využívalo stroje An-24V i československé letectvo, postupně jich získalo šest. Poslední letoun An-24V byl ze služeb českého letectva slavnostně vyřazen koncem roku 2005.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…