Snímek z roku 1930 zachycuje československý pancéřový vlak číslo 1.
Pancéřové vlaky se široce uplatnily za první světové války a využívaly je i čs. legie v Rusku, které však své vlaky při návratu do vlasti samozřejmě nevzaly s sebou. Mezitím došlo k nasazení pancéřových vlaků i rodící se československou armádou doma. Po vzniku ČSR byl v Praze-Vršovicích zabaven rakousko-uherský vlak, který se stal čs. pancéřovým vlakem č. 1. Již koncem roku se účastnil obsazování Slovenska, bojů u Trnavy a dalšího postupu do nitra někdejších Uher. Po ukořistění kulometného vozu byl zřízen pancéřový vlak č. 2, mezitím byl na českém území postaven pancéřový vlak Brno, který byl záhy rozdělen a jedna jeho část pomáhala uhájit před Polskem Těšínsko. Po obnovení nepřátelství mezi ČSR a Maďary na jaře 1919 se do konfliktu na obou opět zapojily i pancéřové vlaky. Počet čs. pancéřových vlaků narůstal, jak v důsledku domácí výroby, tak i ukořistěním vlaku maďarského; naproti tomu jeden z čs. vlaků, „Bratislava“, byl beznadějně poškozen, když před ním Maďaři vyhodili do vzduchu most. Celkový počet pancéřových vlaků ve výzbroji čs. armády se ustálil na šesti, a meziválečné Československo je využívalo až do samotného svého zániku.