Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23

Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23

Fotogalerie

Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23 (dobová fotografie)
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23 (dobová fotografie)
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23 (dobová fotografie)
Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23 (dobová fotografie)
Základním problémem, před kterým stálo telegrafní vojsko od samého vzniku, byl akutní nedostatek spojovacího materiálu. Kromě spojovacích prostředků zanechaných na území nově vzniklé Československé republiky bývalou rakousko-uherskou armádou, tak tvořil základ počátečního vybavení telegrafního vojska především materiál z původní výbavy československých legií. Určitým přelomem ve vývoji telegrafního vojska se stal rok 1923. Připravované první velké manévry československé branné moci si vyžádaly nutnost jeho urychlené výstavby. Současně probíhalo i dovybavování nedostatkovým spojovacím materiálem. Telegrafní dílny začaly v tomto roce branné moci dodávat nejen nový model telefonního přístroje vz. 23 a první československou vojenskou rádiovou stanici vz. 23, ale i osminásobné a patnáctinásobné telefonní přepojovače sloužící ke spojování telefonních stanic různých vojenských formací. Všechna uvedená technika byla s úspěchem poprvé vyzkoušena v témže roce na manévrech u Poličky.
Oproti starším přístrojům se patnáctinásobný telefonní přepojovač vyznačoval malými rozměry a hmotností, jednoduchostí, snadnou přenosností a obsluhou. Přístroj byl uložen v dubové leštěné skříňce opatřené odklápěcím víkem. Na přední straně skřínky bylo patnáct základních desek potřebných ke spojování a sklápěcí rám pro spojovací šňůry. Podstavec tvořilo přední víko přístroje a jako manipulační telefon byl používal polní telefonní přístroj vz. 23, který ale byl na přepojovači zcela nezávislý.

Přepojovač byl do sbírek Vojenského historického ústavu získán v roce 1991 převodem z Národního technického muzea.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…