Českoslovenští telegrafisté, 20. léta
Snímek pravděpodobně vytvořený během některého z vojenských cvičení někdejší československé armády nás zavádí do druhé poloviny 20. let minulého století. Představuje dva příslušníky tehdejšího telegrafního vojska - později bychom je spíše označili za spojaře.
Samotná historie československého telegrafního vojska se začala oficiálně psát ještě v dobách budování čs. legií v Rusku, kdy rozkazem náčelníka štábu nejvyššího velitele ruských vojsk na Ukrajině byla založena Československá telegrafní rota. Během let 1. světové války byly již po technické stránce vyřešeny metody přenosu a použití telegrafních, telefonních a radiotelegrafních zařízení v polních podmínkách. S končící válkou začaly tyto moderní spojovací prostředky převažovat nad zvířecími a lidskými „spojkami“ a starými způsoby signalizace všeho druhu.
Telegrafní vojsko, které hrálo důležitou roli již od prvních dnů existence samostatné Československé republiky, bylo oficiálně zřízeno ke dni 1. dubna 1920. Stalo se tak v rámci procesu tzv. unifikace (sjednocení) československé branné moci, která spočívala v propojení jednotek již budovaného domácího vojska a v té době stále ještě se do vlasti navracejících jednotek československých zahraničních legií.
Na fotografii zaujmou naši pozornost také dvě odstavená jízdní kola, která patřila do standardní výbavy některých jednotek (nejen) tehdejší československé armády; ve 30. letech existovalo pět cyklistických praporů. Organizačně byly cyklistické jednotky řazeny většinově mezi pěchotu, některé však byly i součástí jezdectva nebo vojska ženijního. Posláním cyklistických jednotek byla především průzkumná činnost, případně standardní bojová činnost, při níž byli cyklisté více pohybliví při přesunech než pěchota - a zároveň i méně závislí na týlu než jezdectvo.
Aktuálně
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
2020 © Vojenský historický ústav Praha
