Jen několik desítek metrů od místa, kde silnice vedoucí Dukelským průsmykem protíná státní hranici, je umístěna žulová plastika znázorňující ruce ženisty při zneškodňování protitankové miny. Plastika byla odhalena v roce 1967 na místě původního hřbitova vojáků československého armádního sboru a na výšku měří 3,2 m. Jedná se o dílo dvou významných slovenských sochařů – Vojtecha Löfflera (16. dubna 1906 Košice – 11. února 1990 tamtéž) a Arpáda Račka (17. července 1930 Szolnok, Maďarsko – 2. ledna 2015 Košice).
Umístění pomníku na exponované místo v blízkosti hraničního přechodu není náhodné, protože právě silně zaminovaný terén patřil k typickým rysům bojů v Dukelském průsmyku. Němečtí ženisté zde pokládali nejen kovové, ale i bakelitové a skleněné miny včetně obávaných protipěchotních S min. Ty před výbuchem vystřelily do výšky zhruba 80 cm, díky čemuž působily destruktivní zranění v oblasti pasu, které mohlo navíc zasáhnout větší množství vojáků.
Nebezpečí min zůstalo v kraji ještě dlouhá léta po skončení války. Jen v letech 1952–1962 zemřelo následkem explozí 289 osob a 1 771 utrpělo zranění. V řadě případů se jednalo o ženisty a pyrotechniky, nasazené k asanaci bývalého bojiště. Ačkoli se minová pole podařilo do poloviny šedesátých let postupně zlikvidovat, nevybuchlou munici lze v Karpatech najít dodnes.
Prezentovaná plastická plaketa s motivem dukelského pomníku vznikla v roce 1969 u příležitosti 25. výročí bojů na Dukle „jako symbol a trvalá památka na významnou účast ženijního vojska 1. čs. armádního sboru v SSSR v Dukelsko-Prešovské operaci“. Plaketa je uložena v obdélníkové kazetě potažené červeným sametem s vytlačeným malým státním znakem. Na vnitřní straně kazety se nachází fotografie pomníku a text: „Ruce ženistů otvíraly cestu osvobození Československa a jejich krev vyznačila dráhu budoucnosti.“ Samotná plastika je vyrobena ze sádry a má rozměry 14 x 9 x 28 cm.