Chronologische und Alphabetische Zusammenstellung ... des Jahres 1866

Dne 23. srpna 1866 došlo v pražském hotelu u Modré hvězdy k podpisu Pražského míru, který definitivně ukončil prusko-rakouskou válku (mírová smlouva s Itálií byla podepsána až 3. října 1866 ve Vídni). O tomto konfliktu jsme psali již mnohokráte a podrobně jsme popsali začátek českého tažení roku 1866, i nejslavnější bitvu u Hradce Králové, přiblížili jsme si i vojenské zdravotnictví této doby a ucelený přehled o konfliktu můžou návštěvníci stránek www.vhu.cz získat z panelové výstavy s touto tématikou.

Je ale válka roku 1866 skutečně tak dobře známá, jak se může zdát? Ano, bitvu u Hradce Králové znají téměř všichni, to patří k všeobecnému rozhledu. O dalších menších bitvách jako byly například ty u Podolí, Náchoda, Trutnova, České Skalice, Jičína, Mnichova Hradiště nebo Dubu a Tovačova, případně tažení uherské Klapkovy legie již mají povědomí často jen lidé z regionu a zájemci o tento konflikt. A drobné srážky a šarvátky, k jakým došlo na příklad u Písečné, Českého Dubu, Opatova (u Svitav), Chotěboře, případně kolem pevností Terezín, Josefov, Hradec Králové a Olomouc, jsou záležitostí téměř neznámou, která něco řekne jen badatelům v oblasti historie války roku 1866.

Dnešní kniha s názvem Chronologische und Alphabetische Zusammenstellung der auf allen Kriegs-Schauplätzen vorgekommenen Affairen des Jahres 1866 je vlastně „jen“ badatelskou pomůckou, která vzešla z rakouského, respektive již rakousko-uherského ministerstva války. Jedná se o cirkulář z 29. prosince 1867 číslo 4350 a obsahuje chronologický a abecední soupis všech bitev, bojů i šarvátek, ke kterým došlo jak na českém a německém, tak na italském bojišti a kterých se účastnili rakouští vojáci.

Kniha je rozdělena na 4 sekce, jednak podle bojišť (českoněmecké a italské), jednak podle řazení (chronologické a abecední). Zvláště chronologické řazení je zajímavé a dává solidní přehled o postupu front. U každého boje je uvedena také jeho jednoslovná charakteristika, tady zda se jednalo o bitvu (Schlacht), boj (Gefecht), srážku (Treffen), šarvátku (Scharmützel), střet hlídek (Patrullen-Gefecht) nebo jízdních hlídek (Cavallerie-Gefecht) apod. Z tohoto přehledu také jasně vyvstává význam českých a moravských pevností Terezína, Josefova, Hradce Králové a Olomouce, neboť množství menších střetů, k nimž u nich došlo, je skutečně značné.

Soupis zaznamenává také ojedinělé marginálie typu přepadů pruských zásobovacích kolon, vstupu uherské Klapkovy legie do Uher nebo obsazení Opavy českou zeměbranou setníka Vivenota. V případě italského bojiště pak vyvstává úloha námořnictva a Gardské flotily, neboť různé průzkumy a ostřelování loděmi jsou zde opět časté. Za pozornost stojí také množství střetů, ke kterým došlo až po uzavření příměří.

Tenká knížka formátu asi A4 je svázána v pevných kartonových deskách, které ale s ohledem na její charakter cirkuláře nejsou původní, byť jsou pravděpodobně dobové. Podle exlibris pochází publikace ze zámecké knihovny hraběcího rodu Thun-Hohensteinů z Děčína, jejíž části byly do fondu současné knihovny VHÚ Praha získány již během první republiky, což dokládá i původní štítek Vojenského muzea čsl. republiky s přírůstkovým číslem 1671/34 (tedy z roku 1934).

Badatelská hodnota prezentovaného svazku je pro současné badatele, zvláště pro regionalisty, značná a věříme, že potěší všechny zájemce o problematiku války roku 1866.

Knihu si můžete přečíst online zde.

Citace:

Chronologische und Alphabetische Zusammenstellung der auf allen Kriegs-Schauplätzen vorgekommenen Affairen des Jahres 1866: an welchen k. k. Truppen Theil gekommen haben. Wien : Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1868. 21 s.