Clerget 9B, výr.č. 1653

Clerget 9B, výr.č. 1653

V počátcích létání aparátů těžších vzduchu vévodily jejich pohonu těžké, málo výkonné motory chlazené vodou, vycházející většinou z automobilních jednotek. Ještě před 1. světovou válkou však byly vynalezeny mnohem lehčí, vzduchem chlazené hvězdicové rotační motory. U těchto, dnes již zcela neobvyklých konstrukcí, byl v draku letounu pevně uchycen klikový hřídel s ojničním systémem a ústrojím pro nasávání pohonné směsi, zbytek motoru, včetně vrtule se kolem nich otáčel.

Toto řešení umožňovalo účinnější vzduchové chlazení válců a hlav motorů, ale mělo i své nedostatky. Roztočená hmota měla velké momenty a silně působila na lehké draky tehdejších letadel. Proto bylo zvyšování výkonu těchto motorů omezeno jejich velikostí a hmotností na maximální hodnoty do 200 k. Jedním z mnoha rotačních motorů, používaných úspěšně za Velké války, byl devítiválcový Clerget 9, vynikajícího francouzského konstruktéra Pierra Clergeta. Ten svoji konstrukci, která se lišila od ostatních rotačních motorů jednoduchostí, robustností a lácí, vyvíjel od roku 1913.

Po vypuknutí války pak mohl armádě a spojencům nabídnout spolehlivý a výkonný motor, který ještě dále vylepšoval. Je zajímavé, že nejdříve tato pohonná jednotka zaujala Thomase Sopwitha, který ji začal využívat pro své úspěšné typy. Tak se stalo, že Clergety poháněly slavné Sopwith Pup, 1½ Struttery, Triplane a Camely. Dokonce byla v Anglii zakoupena jejich licence a na jejich základě pokračoval úspěšný vývoj u firem Humber-Bentley Ltd. a Ruston Proctor & Co Ltd. Také ve Francii se motory Clerget prosadily u celé řady konstrukcí, mimo jiné i u letounů Nieuport.

Ve sbírkách VHÚ se nachází Clerget 9B, jenž je ve velice dobrém stavu. Lze na něm obdivovat technické řešení dodávky palivové směsi, způsob zapalování i mazání jednotlivých rotujících částí. Mělo by se jednat o variantu s výkonem 130 k při 1 250 ot/min a hmotností pouhých 173 kg, přestože byl téměř celý vyroben z oceli. Motor byl poháněn směsí benzínu a ricínového oleje a chlazen vzduchem. Jeho průměr byl 1 020 mm a délka 1 130 mm, včetně sacího ústrojí. Do sbírek VHÚ byl tento exponát získán v roce 1970 převodem z Národního technického muzea.

 

Vrtání 120 mm

Zdvih 160 mm

Zdvihový objem 16,29 l

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…