Čs. pistole vz. 27, předválečné provedení

Česká zbrojovka, a. s. v Praze s továrnou ve Strakonicích se v meziválečném období vypracovala do pozice tuzemského výhradního dodavatele armádních pistolí a letecké výzbroje. Její postavení zajišťovaly nejen kartelové smlouvy mezi Škodovými závody v Plzni a Československou zbrojovkou v Brně, ale také přirozeně objednávky ze strany MNO.

S výjimkou problematických pistolí Praga v ráži 7,65 mm Browning, vyráběných v letech 1919–1923, neměl žádný z tuzemských výrobců v první polovině dvacátých let pistole této ráže ve výrobním programu. V té době náboj 7,65 mm Browning splňoval požadavky kladené na služební ráži, proto jej také většina ozbrojených složek, zejména policejního charakteru, považovala za optimální.

Kdy se ministerstvo vnitra obrátilo na Českou zbrojovku s dotazem ohledně možnosti vývoje pistole v ráži 7,65 mm, není dosud jasné. Podle vzpomínek konstruktéra Františka Myšky (1899–1983), na něhož se v roce 1926 obrátil tehdejší ředitel strakonické zbrojovky ing. Gustav Beneš s tím, že čs. policie potřebuje v rámci sjednocení výzbroje pistoli, nejlépe v ráži 7,65 mm Browning. Jelikož vývoj nového typu samonabíjecí pistole by stál továrnu nemalé finanční prostředky, přišel František Myška s nápadem přizpůsobit pistoli vz. 24 na náboj 7,65 mm Browning.

Svými rozměry se armádní vzor jevil pro adaptaci na méně výkonný náboj jako optimální. Tvar a konstrukce zásobníku umožňovaly použití parametricky odlišného náboje, čímž odpadly konstrukční zásahy do těla pistole. Výkon náboje 7,65 mm nevyžadoval uzamčený závěr, šlo jen o vyřešení konstrukce, hlavně, závěru a hlavňové spojky. Uzamykací ozuby na hlavni František Myška odstranil, šnekovitý výstupek s dorazovým žebrem nahradil přerušovanými ozuby korespondujícími s vybráními na rekonstruované hlavňové spojce.

Všechny další díly vyráběné pro pistoli vz. 24 mohla továrna využít u nové konstrukce. Pro pistoli vz. 27 musela tedy dát do výroby pouze hlaveň, závěr, čelo závěru, hlavňovou spojku a úderník. Ve světovém měřítku lze rekonstrukci dvou vzájemně odlišných funkčních systémů u jediné pistole považovat za ojedinělou a v daném případě za ekonomicky velmi výhodnou.

Vzhledem ke skutečnosti, že konstrukce vznikla z podnětu policie, je přirozené, že se tato složka také stala největším meziválečným, nikoliv ovšem výhradním odběratelem. Pistole vz. 27 nakupovaly také městské úřady a jiné státní instituce; komerčně je nabízela pražská prodejní filiálka České zbrojovky Hubertus a dostávaly se i do dalších obchodů se zbraněmi.

Sériovou výrobu nových pistolí zahájila zbrojovka počátkem roku 1927, během něhož vyrobila celkem 2 230 kusů. Ministerstvo vnitra se také stalo největším odběratelem předválečných pistolí vz. 27. Největší množství, jaké se zbrojovce podařilo v meziválečném období jednorázově prodat, představovalo 2 594 pistolí, zakoupené Prezídiem hospodářského úřadu policejního ředitelství v Praze a odebrané mezi 19. prosincem 1927 a 19. lednem 1928.

Jednotlivá policejní ředitelství včetně pražského presidia nakupovaly v následujících letech vždy podstatně menší množství, zpravidla v závislosti na rozpočtových možnostech rezortu.

Přestože nákupy pistolí vz. 27 pro potřeby policie probíhaly již od roku 1927, do výzbroje Sborů uniformované stráže bezpečnosti se pistole oficiálně dostala až výnosem ministerstva vnitra č. 31 763/31-5 ze dne 11. května 1931. Rezortní věstník také ve svém pátém čísle ročníku 1931 vylučoval vyzbrojování uniformované stráže bezpečnosti jinými pistolemi než zavedeného vzoru.

Od počátku výroby v roce 1927 až do okupace republiky, přesněji do konce března 1939, opustilo Českou zbrojovku okolo 14 124 pistolí vz. 27. Jejich produkce v předválečném období nebyla tedy vysoká a pokrývala v převážné míře potřeby policejních složek a jiných státních institucí, o čemž svědčí 11 867 pistolí, prodaných od března 1927 do prosince roku 1938, z nichž pro potřeby policie nakoupilo ministerstvo vnitra celkem 8 579 pistolí vz. 27.

Exemplář s výrobním číslem 5 974 a nepůvodními střenkami, pocházející z nákupu 446 pistolí odebraných Prezidiem policejního ředitelství v Košicích v květnu 1930, získalo muzeum v roce 1969 převodem z 6. dělostřelecké základny Olomouc.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráž: 7,65 mm Browning
• Celková délka: 163 mm
• Výška: 124 mm
• Šířka: 27 mm
• Délka hlavně: 99,2 mm
• Délka záměrné: 116 mm
• Kapacita zásobníku: 8 nábojů
• Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 690 g