V noci z 16. na 17. dubna 1943 vzlétlo ze svých základen ve Velké Británii skoro 600 bombardérů Royal Air Force k náletům na cíle v okupované Evropě. Z toho více než polovina mířila v rámci operace Frothblower do Čech k náletu na plzeňskou Škodovku, přičemž se jednalo o předposlední a největší britský útok na plzeňskou zbrojovku.
Význam Škodových závodů v Plzni pro zbrojní výrobu v Čechách byl již od dob habsburské monarchie obrovský, v dobách Rakousko-Uherska šlo dokonce o největší zbrojovku v monarchii. V období první republiky se koncern po počátečních potížích ještě rozrostl akvizicí mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement a pražské letecké továrny Avia a podílel se na industrializaci Slovenska výstavbou zbrojních továren v Dubnici nad Váhom. Po německé okupaci roku 1939 spadala Škodovka pod německý koncern Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring“, významně se podílela na zbrojní výrobě, a proto byla legitimním cílem spojeneckého letectva, které se ji opakovaně pokoušelo vyřadit z provozu. Poprvé se objevily britské bombardéry nad Plzní již koncem října 1940, i když zatím jen v počtu několika málo strojů. Až větší rozšíření modernějších čtyřmotorových letounů s větším doletem v následujících letech umožnilo bombardovací ofenzivu zintenzivnit a v polovině dubna 1943 tak na Škodovku mířilo 197 strojů Avro Lancaster a 130 Handley Page Halifax. Němci si byli významu Škodovky dobře vědomi, takže zbrojovka byla dobře bráněna jak protiletadlovým dělostřelectvem a světlomety, tak stíhacími (nočními i denními) letouny z blízkých základen. Roku 1941 dokonce postavili několik kilometrů od Plzně maketu továrny, která měla sloužit jako klamný cíl (ta ale paradoxně nebyla za války nikdy zasažena). Podrobný popis náletů RAF na Plzeň od PhDr. Jiřího Rajlicha, PhD. naleznete on-line volně dostupný v časopise Historie a vojenství na Digitální studovně Ministerstva obrany ČR. (zde)
Největší nálet britských nočních bombardérů ale nakonec také nepřinesl úspěch, neboť kvůli navigační chybě „značkařů“, kteří pro zbytek svazu označovali cíl útoku, svrhla většina posádek své pumy v okolí blízkých Dobřan. Škodovka sama nebyla zasažena vůbec, zato ztráty spojeneckých letců byly obrovské. Přímo nad Čechami přišlo RAF sice o pouhé dva stroje, celkově se ale z vyslaných 327 bombardérů nevrátilo do Velké Británie 36 strojů a další tři byly odepsány při nouzových přistáních. Akce stála život 201 letců padlých, 8 raněných a 48 zajatých (dalších 11 sestřelených letců zajetí uniklo). Více než 12% ztráty za nezasažený cíl představovaly skutečně tragickou cenu. Britové se nad Plzeň vrátili ještě v květnu 1943, kdy na Škodovku poprvé a naposledy dopadly britské bomby. Přestože byl výsledek lepší, způsobené škody byly pouze marginální. V dalších letech již nálety na plzeňskou Škodovku převzaly denní bombardovací svazy USAAF, které se nad Plzní poprvé objevily koncem února 1944. Zničení větší části továrny se nakonec spojeneckým letcům přece jen podařilo, ale takto devastující nálet byl až ten poslední, který proběhl 25. dubna 1945.
Prezentovaná kniha představuje asi nejpodrobnější zpracování historie největšího britského náletu na Plzeň ze 17. dubna 1943. Autor, jehož strýc při operaci Frothblower padl, k práci přistoupil s nevšedním zápalem a smyslem pro detail. Zabývá se nejen náletem na Plzeň, ale i souběžným náletem na Mannheim a popisuje i jednotlivé fáze letu do západních Čech spolu s obtížemi, kterým museli letci čelit. Text samozřejmě obsahuje poznámkový aparát a doplňuje jej řada fotografií, seznamů a přehledů, z nichž je nejrozsáhlejší šedesátistránková tabulka obsahující soupis všech strojů a posádek, které se akce zúčastnily. Knihu lze proto označit za výjimečný příspěvek k historii letecké války nad českými zeměmi.
Citace:
CUNLIFFE, Peter Wilson. A shaky do! : the Škoda works raid 16/17th April 1943. 2nd edition. [Preston] : Accycunliffes Publications, [2011]. viii, 265 s. ISBN:978-0-9557957-2-5.