Dánská armádní pistole m/49 (SIG P 210)

Dánská armádní pistole m/49 (SIG P 210)

Fotogalerie

Dánská armádní pistole m/49
Dánská armádní pistole m/49
Dánská armádní pistole m/49
Dánská armádní pistole m/49
V roce 1937 zakoupila švýcarská zbrojovka Schweizerische Industrie Gesellschaft (SIG) v Neuhausenu licenci na výrobu pistole Charlese Gabriela Pettera (26. 3. 1880 – 7. 7. 1953), ředitele zbrojovky Société Alsacienne de Construction Méchaniques (S.A.C.M.) v Paříži. Petterovu konstrukci zavedla ve stejné době francouzská armáda do výzbroje pod označením Pistolet automatique Modéle 1935 A a od října 1937 ji vyráběl závod v Choletu. Švýcarská armáda měla ve výzbroji pistole systému Parabellum v ráži 7,65 mm Parabellum, především jejich poslední variantu, zavedenou pod označením Ordonnanzpistole 06/29. Pro potřeby zkoušek vznikla v Neuhausenu v roce 1940 varianta Petterovy pistole v ráži 9 mm Parabellum; původní, ve Francii zavedený vzor byl zařízen na náboj 7,65 mm long (7,65 x 19,7 mm). V průběhu čtyřicátých let zkoušela švýcarská armáda řadu zahraničních i domácích pokusných konstrukcí: americkou pistoli M 1911 A1, německou P.38, belgickou FN HP 35 či pokusné varianty W+F 1943, W+F 9 P 47, vzniklé v bernské zbrojovce (Waffenfabrik Bern). Do užšího výběru se postupně dostaly pistole P 44/8 a P 44/16 systému Petter s kapacitou zásobníku 8 a 16 nábojů. Konečná volba padla na vylepšené provedení P 47/8, jež byla do výzbroje zavedena 14. října 1948 pod označením Ordonnanzpistole 49 a civilní provedení neslo označení P 210. Pro potřeby švýcarské armády ji zbrojovka SIG vyráběla v letech 1949–1975 a celkově jí dodala 113 110 kusů.

V druhé polovině roku 1948 zkoušela pistoli P 47/8 a její variantu, označovanou jako švédský model (podle provedení dodaného v počtu 864 kusů do Švédska) dánská vojenská komise. V její armádě byly zavedeny tehdy již zastaralé pistole M 1910/21 v ráži 9 mm Bergmann-Bayard a armádní technický útvar (Haerens Tekniske Korps – HTK) po řadě zkoušek rozhodl o objednání pistolí „švédského provedení“. Do výzbroje dánské armády se dostaly pod označením m/49 a objednávky na prvních 16 607 kusů s výrobními čísly 0001–16607 HTK získala švýcarská zbrojovka ještě v roce 1948. Poslední partii 3600 kusů, jejíž výrobní čísla navazovala na předchozí řadu a končila číslem 20 207, dodala továrna do konce roku 1953. Pistole z třetí dodávky již nenesly na levé straně těla písmena HTK, nýbrž FKF (Forsvarets Krigsmateriel Forvaltning – správa válečného materiálu). Společný znak pistolí z obou kontraktů představovaly dřevěné střenky s podélnými drážkami, zatímco kusy s poslední, třetí dodávky již měly střenky z černého plastu. Na rozdíl do švýcarské Ordonnanzpistole 49 postrádaly dánské m/49 výstražník signalizující přítomnost náboje v nábojové komoře.

Exemplář pistole, pocházející z prvních kontraktů, získalo muzeum nákupem od soukromé firmy v roce 2010.

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 215 mm

Délka záměrné: 164

Délka hlavně: 120 mm

Kapacita zásobníku: 8 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 985 g

 

Aktuálně


Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…
Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

11. 08. 2025
Kurátoři podsbírek Vojenského historického ústavu Praha pro webovou stránku dosud popsali více…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…