V letech 1961 až 1964 proběhl kompletní archeologický odkryv jádra středověkého hradu pod vedením dr. Janské. Výzkum byl hrazen z prostředků Vojenského historického ústavu Praha a Vojenského muzea, a jak dokládá dochovaný armádní filmový dokument, byl i patřičně ideologicky zabarven. To mu však v žádném případě neubíralo na kvalitě, neboť byl proveden velmi fundovaně. Dokládá to i dochovaná kresebná a fotografická terénní dokumentace.
V průběhu let 1962 až 1966 publikovala dr. Janská v šesti článcích postup výzkumu a předběžné výsledky. V roce 1965 však z VHÚ odešla do Pražského střediska památkové péče, kam přenesla část nálezů, deníky výzkumu, sešity s evidencí a číslováním nálezů a dva folianty přírůstkových knih. V roce 1985 z Památkového ústavu přešla do muzea v Náchodě, ale v Praze po sobě zanechala veškerý materiál a dokumentaci. Deník výzkumu s popisem fotografií, schématy geodetických zaměření a barevně vyvedenou terénní dokumentací věnovala neznámo kdy přednímu odborníkovi na středověké hrady Tomáši Durdíkovi z tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV Praha. V srpnu roku 2002 zaplavila Vltava Klárov a přízemí Archeologického ústavu s archivem, v němž byl deník uložen. Společně s dalšími materiály a knihami byl zamražen, převezen do Dánska a tamními odborníky zrestaurován. Bohužel se odlepily fotografie a pasáže psané inkoustovým perem se rozpily. Ovšem milimetrový papír s profily sond kreslenými detailně pastelkami zůstal nedotčen. Zrekonstruovaný deník předal Mgr. Hložek kolegovi Sýkorovi z Mostu, který se Sionem zabývá dlouhodobě. A ten předal deník v červenci 2023 Vojenskému historickému ústavu Praha. Téměř po šedesáti letech skončil deník tam, kam od počátku patřil a pro svůj příběh a unikátnost se stal sbírkovým předmětem.