Die Ergebnisse der Triangulierungen des K. u. K. Militar-geographischen Institutes

Dne 26. září 1810 se v haličském městečku Janów Lubelski narodil August von Fligely, rakouský důstojník, geograf a kartograf, který položil základy triangulační sítě ve východní části habsburské monarchie.

Jeho rodné město leželo tehdy ve Varšavském knížectví, což byl v letech 1807–1813 formálně nezávislý státní útvar pod protektorátem napoleonské Francie. Jeho otec Michael byl rakouským plukovníkem a August tedy pokračoval v rodové tradici a nastoupil na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Od roku 1836 sloužil jako důstojník generálního štábu ve Vídni, než byl v roce 1854 jmenován ředitelem C. k. vojenského zeměpisného ústavu. Na tomto postu působil v letech 1854–1872. Položil základy triangulační sítě Maďarska, Sedmihradska a přilehlých částí Valašska.

Jeho hlavní zásluhou bylo vytvoření nové topografické mapy všech zemí rakousko-uherské monarchie, zohledňující zvýšené moderní nároky na tvorbu map, a to na základě třetího vojenského mapování, které začalo pod jeho vedením v roce 1869.

Při tvorbě map směřoval moderním směrem, podporoval využití fotografie a metody hlubotisku k výrobě ostrých tiskových desek. Byl průkopníkem používání heliogravury, která byla poprvé použita v nové speciální mapě Rakousko-Uherska v měřítku 1 : 75 000. Zavedl také lepší trojrozměrné zobrazení terénu pomocí vrstevnic a šrafování.

Pod jeho vedením vznikla velká část starých speciálních map Čech, Dalmácie a Uherska (v měřítku 1 : 144 000) a map nových (v měřítku 1 : 75 000). Dále nechal vytvořit litografické generální mapy Uher, Sedmihradska a Haliče a mapy Čech a Valašska v měřítku 1 : 288 000.

Patřil také k zakladatelům Mitteleuropäische Gradmessungskommission (Středoevropské geodetické komise), která byla předchůdcem Mezinárodní unie geodézie. Jako prezident rakouské geodetické komise působil až do roku 1875 a byl viceprezidentem zmíněné evropské geodetické komise, na jejíchž pracích se od roku 1861 významně podílel.

V roce 1865 dosáhl hodnosti polního podmaršála, do penze odešel 1. dubna 1872 a o sedm let později 12. dubna 1879 ve Vídni zemřel. Na jeho počest byl pojmenován nejsevernější bod Evropy dosažený rakousko-uherskou expedicí k severnímu pólu v roce 1874 – mys Fligely.

Představovaná kniha je jedním ze čtyř svazků série vydané v letech 1901–1906 a prezentující výsledky triangulačních prací c. k. vojenského geografického institutu, které byly uskutečněny k zaměření a zmapování Rakousko-Uherska a sousedních zemí. Konkrétně druhý svazek je věnován měření ve východní části monarchie, kde August von Fligely jako první inicioval triangulační měření.

Citace:

Die Ergebnisse der Triangulierungen des K. u. K. Militar-geographischen Institutes. II. Band, Triangulierung I. Ordnung im östlichen Theile der Monarchie. Wien: Druck der K. K. Hof- und Staatsdruckerei, 1902.

Dostupné také v Digitální knihovně MO, konkrétně ZDE

Kristýna Jakl Ansorgová