Dne 27. srpna 1916 vyhlásilo Rumunské království válku státům Ústředních mocností a zapojilo se tím do globálního konfliktu trvajícího v té době již dva roky. Stalo se tak na základě smlouvy z Bukurešti, kterou zástupci Rumunska uzavřeli s představiteli Dohodových mocností. Za vstup do války jim byla mimo jiné přislíbena rozsáhlá území Uherského království (primárně Sedmihradska a Banátu), kde žila početná rumunská menšina.
Vyhlídky dohodových spojenců byly nadějné, Rumunsko mohlo vpádem do rakousko-uherského týlu podpořit stále ještě probíhající rozsáhlou ruskou ofenzívu a v ideálním případě i pomoci k brzkému ukončení války ve prospěch Dohody. Realita byla ale taková, že relativně početná, avšak špatně vybavená rumunská armáda nedokázala splnit své operační cíle v Sedmihradsku a následně nedokázala ani vzdorovat lépe vyzbrojeným protivníkům, obzvláště německé armádě. Za několik měsíců byla rumunská armáda zmrzačena a vojska Ústředních mocností obsadila značné části Rumunského království, čímž prakticky vyřadila protivníka z boje. S ohledem na další vývoj a konečný výsledek války se však Rumunsku vstup do konfliktu vyplatil. Saintgermainskou smlouvou (1919) a hlavně Trianonskou smlouvou z roku 1920 mu byl potvrzen zisk vytoužených území ze zaniklého rakousko-uherského soustátí.
Pro potřeby rakousko-uherské branné moci vycházela před první světovou válkou i během ní řada příruček referujících o armádách sousedních států. Pochopitelně tedy došlo i na Rumunsko, jednoho z potenciálních protivníků. Kniha uvádí základní údaje o historii rumunské armády, jejím teritoriálním rozčlenění a doplňování. Dále jsou připojeny informace o rozdělení jednotlivých zbraní, jejich organizaci a taktice. Nechybí ani přehled hodností v rumunské armádě nebo mapa mírové dislokace vojsk. S ohledem na rok vzniku příručky (1913) mohly být informace v ní uvedené brány i během války jako stále relevantní.
Exemplář knihy z knihovních fondů Vojenského historického ústavu Praha byl původně součástí důstojnické knihovny královéhradeckého c. a k. pěšího pluku č. 18.
Vojenský historický ústav příručku zdigitalizoval a je dostupná na Digitální studovně Ministerstva obrany zde.
Citace:
Die rumänische Armee: mit Textskizzen und Abbildungen. Wien: Roller, 1913. 92 s., 24 tab.