Jan Syrový (24. 1. 1888– 17. 10. 1970) se proslavil především jako generál československých legií v Rusku za 1. světové války. V průběhu 20. a 30. let se pohyboval v nejvyšších příčkách armádní hierarchie, přičemž podobnost se slavným husitským hejtmanem Janem Žižkou mu vynesla popularitu i v širokých vrstvách veřejnosti. V osudných dnech roku 1938 se ujal předsednictva úřednické vlády a byl donucen přihlížet obsazení československého pohraničí, v březnu 1939 pak jako ministr národní obrany dohlížel i na klidný průběh obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou. Ačkoli jako voják plnil pouze příkazy nadřízených, sehrál po 2. světové válce roli obětního beránka a ve vykonstruovaném procesu byl v roce 1947 odsouzen k 20 letům vězení. Na svobodu se dostal až po amnestii v roce 1960.
Po nástupu první protektorátní vlády generála Aloise Eliáše v dubnu 1939 odešel Jan Syrový pod bedlivým dohledem gestapa na odpočinek do Dobřichovic, které ve 30. letech patřily díky blízkosti Prahy a krásné přírodě k oblíbeným letním letoviskům. Vilu zde vlastnil například známý pražský nakladatel František Topič nebo zakladatel skautingu Antonín Svojsík. O předválečných vazbách Jana Syrového na Dobřichovice svědčí i diplom o udělení čestného členství v dobřichovickém sportovním klubu, které zborovský hrdina obdržel na základě usnesení jubilejní valné hromady 1. srpna 1938. Graficky zdařilý diplom s motivem fotbalisty si generál Jan Syrový nechal zarámovat u pražské firmy Antonína Šponara. V jeho vlastnictví diplom zůstal zřejmě do roku 1945.
Rozměry: 65 x 50,7 cm.
Diplom byl do sbírky VHÚ Praha získán převodem z Fondu národní obnovy v roce 1949.