Narodil se 13. listopadu 1886 v Líšně na Benešovsku. Po ukončení obecné školy a absolvování táborského gymnázia nastoupil na pražskou obchodní akademii a navštěvoval také Vysokou obchodní školu v Lipsku. V roce 1907 byl povolán k vojenské službě jako jednoroční dobrovolník k pěšímu pluku č. 102. V roce 1911 odjel jako úředník firmy Laurin a Klement do Moskvy. Po vypuknutí 1. světové války se v Kyjevě stal příslušníkem České Družiny. Během bojových akcí byl mnohokrát vyznamenán za statečnost. Postupně byl jmenován první českým velitelem roty, povýšen do hodnosti poručíka a byl autorem plánu útoku během bitvy u Zborova. Později se stal velitelem 4. čs. střeleckého pluku „Prokopa Velikého“ a od května 1918 velel na Sibiři Penzenské operační skupině. V srpnu 1918 byl jmenován hlavním velitelem spojeneckých vojsk v Povolží. Do vlasti se vrátil jako generálmajor legií mezi posledními v roce 1920. V čs. armádě působil na Generálním inspektorátu a jako zástupce náčelníka hlavního štábu. Vzdělání si doplnil v letech 1921-23 na francouzské válečné škole. Poté vedl vojenskou kancelář prezidenta a stal se šéfem Leteckého odboru MNO. V roce 1929 byl jmenován velitelem 5. pěší divize v Českých Budějovicích. V květnu 1930 vážně onemocněl následkem válečných útrap a pracovního vypětí. Zemřel v Českých Budějovicích 29. května 1930.