Dobová fotografie desátníka Hraničářského praporu 8 československé armády z éry 1. republiky s odznakem střelce z pušky. Má na sobě vlastní vycházkový stejnokroj v podobě z 30. let 20. století.
Prapor vznikl v roce 1920 z útočného praporu Jánošíkovy družiny. Jednalo se o dobrovolnickou jednotku, která se zúčastnila bojů s Maďary na Slovensku v roce 1919. Prapor po svém vzniku byl dislokován v Teranech, kde bylo velitelství a také jeho 1. 2., 4. a náhradní rota. 3. rota vznikla až později. Nedlouho po svém vzniku došlo k redislokaci praporu. Velitelství se v polovině roku 1920 přesunulo do Šahů, kam ho následovala 2. a 4. rota. 1. rota šla do Vyškovců. V říjnu 1920 došlo v Hokovicích k vytvoření 3. roty. Vznikla také technická rota, která byla umístěna u velitelství do Šáhů. V následujících letech docházelo k menším redislokacím jednotlivých rot. V druhé půlce roku 1922 2. rota odešla do Hodkovic, kde zůstala až do roku 1938. 3. rota se koncem roku 1920 přesunula do Horních Semerovic a odtud v roce 1922 odešla k velitelství praporu do Šáhů. Následně až do listopadu 1938 nedocházelo k žádným redislokacím Hraničářského praporu 8.
Během mobilizace v září 1938 byl Hraničářský prapor 8 podřízen Hraniční oblasti 40 a obsazoval obrannou linii na Jižním Slovensku v úseku Vyškovce nad Ipľom –Chrastince.
Po okupaci slovenského pohraničí Maďarskem v listopadu 1938 se Hraničářský prapor 8 přesunul do Devína za demarkační čáru
Dobová fotografie desátníka Hraničářského praporu 8 byla do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2017.