Dobový tisk /1743/ o korunovaci Marie Terezie českou královnou

Dobový tisk vydaný u příležitosti korunovace Marie Terezie a sestávající ze tří částí – popisů slavnostního vjezdu Marie Terezie do pražských měst, holdování českými stavy a na závěr samotné korunovace českou královnou. Text, podrobně popisující průběh celé ceremonie, je doplněn výpravnými rytinami nejdůležitějších pasáží ceremoniálu a na závěr řadou erbů šlechtických rodů a měst, jejichž zástupci byli přítomni korunovaci.

Dne 12. května 1743 byla Marie Terezie (celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna - německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana) korunována českou královnou. Byla to arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská atd. z rodu Habsburků. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně.

Její korunovací se symbolicky završila první fáze válek o rakouské dědictví, hořících ve střední Evropě od smrti Karla VI. (v říjnu 1740). Toho dne byla jeho dcera a následnice Marie Terezie po vyhnání Francouzů z Prahy slavnostně korunována českou královnou.

Na sklonku roku 1742 dostali velitelé francouzských vojsk okupujících Prahu rozkaz se z české metropole stáhnout do Bavorska, kam se přesunuly hlavní boje. Po jejich odchodu zůstala v Praze jen malá posádka z větší části nemocných vojáků pod velením podplukovníka Françoise de Cheverta. Ta kapitulovala 25. prosince, následující den habsburské jednotky převzaly Vyšehrad a 2. ledna 1743 odešli poslední francouzští vojáci a příslušníci nebojových oddílů z Prahy.

Po dlouhých 13 měsících skončila okupace města a nic již nestálo v cestě ani pražské korunovaci Marie Terezie. Panovnice, která chtěla korunovační akt provést co nejdříve, již 29. dubna 1743 v slavnostním průvodu vjela do Prahy, kde ji uvítal nejvyšší český kancléř Filip Josef hrabě Kinský a zástupci pražských měst. O dva týdny později, dne 11. května přijala v zemské sněmovně hold českých stavů, k nimž se připojili také delegáti z Moravy a rakouské části Slezska.

V neděli 12. května, v předvečer královniných šestadvacátých narozenin, proběhla ve Svatovítském chrámu slavnostní korunovace. Korunovační obřad byl téměř věrnou kopií korunovace královnina otce Karla VI. roku 1723. Vykonal jej však olomoucký biskup Jakub Arnošt kníže z Lichtenštejna-Kastelkornu z titulu hraběte české královské kaple, jelikož tehdejší pražský arcibiskup Jan Mořic kníže z Manderscheidu byl nežádoucí osobou pro svou účast na slavnostní proklamaci bavorského kurfiřta Karla Albrechta za českého krále, k níž došlo v prosinci 1741.

Pražská korunovace se stala manifestací triumfu nad protivníky pragmatické sankce. Marie Terezie dala celému světu najevo, že se nehodlá vzdát práv své dynastie na český trůn a že ruší všechny nároky Karla Albrechta a jeho rodu na Čechy. Pro české stavy, které ještě nedávno holdovaly bavorskému kurfiřtovi, se nesla v duchu nejistoty z vyšetřování jejich činů. Výsledky šetření a tresty však byly smířlivé.

Hlavní viníci byli zbaveni úřadů či majetků, někteří byli vypovězeni ze země, jiní pouze na své statky, a padlo i několik trestů smrti. Všechny hrdelní rozsudky však byly zmírněny a po smrti Karla Albrechta v lednu 1745 byl většině potrestaných povolen návrat do země i do úřadů, navráceny statky a dána nová příležitost vybudovat si kariéru u vídeňského dvora. Tento smířlivý postup se panovnici vyplatil, neboť v dalších fázích konfliktu se již česká šlechta postavila na její stranu, a dal také pražské korunovaci přízvisko, s nímž je spojována – „korunovace na usmířenou“.

Tisk je možné si prohlédnout online zde

Citace:

RAMHOFFSKY, Johann Heinrich, Drey Beschreibungen, Erstens: Des Königlichen Einzugs, Welchen Ihro Königliche Majestät die Allerdurchläuchtigste und Großmächtigste Fürstin und Frau, Frau Maria Theresia zu Hungarn und Böheim Königin, etc. etc. Erz- Herzogin zu Oesterreich, Marggräfin in Mähren, Herzogin zu Lutzenburg, Obriste Herzogin in Schlesien, Marggräfin zu Laußnitz, Vermählte Herzogin zu Lothringen und Baar, Groß- Herzogin von Toscana, etc. etc. In Dero Königliche drey Prager-Städte gehalten; Andertens: Der Erb-Huldigung, Welche Ihro Königlichen Majestät, als Königin zu Böheim die gesammte treu-gehorsamste Stände des Königreichs Böheim, Praelaten, Herren, Rittern und Burger- Stand allerunterthänigst abgeleget; Drittens: Allerhöchst ernannt Ihro Königlichen Majestät Königlich-Böhmischen Crönun / Prag : Carl Franz Rosenmüller, [1743], [4], 21 s. ; 2 čb. obr. : 2 čb. obr. ; 37 x 23,5 cm