DROBNÁ, Zoroslava. Husitský polní tábor u Kunratic

Před 600 lety, dne 25. ledna léta páně 1421, kapituloval před pražskými husity, výměnou za volný odchod posádky, jeden z posledních královských opěrných bodů nedaleko na jih od Prahy – Wenzelstein, známý hlavně jako Nový hrad u Kunratic.

Tento nový a pevný hrad, postavený králem Václavem IV. v letech 1411‒1412, kontroloval hlavní silnici směrem na Benešov a ztěžoval zásobování husitské Prahy potravinami. Po porážce královských vojsk 1. listopadu 1420 pod Vyšehradem a vydání Vyšehradského hradu Pražanům pokračovali husité v získávání dalšího prostoru kolem české metropole, což bylo s ohledem na její zásobování klíčové. Proto, oproti běžným zvyklostem doby, se pokračovalo ve válečných operacích i po příchodu zimy – 5. prosince před Pražany a tábory kapituloval hrad v Říčanech a 30. prosince vojsko pražské obce přitáhlo k Novému hradu u Kunratic a začalo jeho obléhání.

Na jediné přístupové cestě k hradu byl vybudován opevněný tábor obléhatelů, který byl chráněn zemními valy, pod jejichž ochranou si husité zbudovali stany a boudy částečně zapuštěné do země. Během obléhání byly proti hradní fortifikaci nasazeny tři velké obléhací praky a následně jeden malý, sloužící k ostřelování z bezprostřední blízkosti. Pražané také nasadili blíže neurčený počet „pušek“, tedy dělostřelectva, kterým disponovali také obránci vedení rytířem Herbortem z Fulštejna. Střelba praky, které vrhaly kamenné koule o průměru asi 40 cm, postupně vykonala své a během téměř měsíčního obléhání byly na hradu pobořeny všechny střechy a poškozeny hradby. Jaké útrapy provázely obléhací válku v mrazivém zimním počasí, si lze představit.

Nakonec byla posádka hradu nucena kapitulovat, přičemž jí byl přislíben volný odchod s osobními věcmi do Kouřimi na vozech poskytnutých Pražany a pod jejich ochranou. Vozy byly připraveny 27. ledna, ale při jejich nakládání došlo k incidentu, neboť velitel obránců prý nakládal nejen vlastní majetek, ale i věci po zemřelém králi Václavovi IV., včetně jeho knihovny. To vzápětí vzbudilo nevoli Pražanů, kteří se na Herbortův vůz vrhli, rozebrali celý jeho náklad a následně vtrhli také do hradu, kde začali bezuzdně rabovat. Následující den byl hrad vypálen a byla zahájena destrukce jeho zbývajících fortifikací tak, aby nebyl znovu použitelný jako opěrný bod proti Praze.

Tato nepříliš známá epizoda z počátku husitských válek by možná upadla v zapomnění, nicméně naštěstí se tak nestalo, z velké části díky tomu, že husitský obléhací tábor před Novým hradem u Kunratic zůstal dodnes velmi dobře zachovaný. Dokonce se jedná o jeden z nejzachovalejších a nejúplnějších obléhacích opevněných táborů z 1. poloviny 15. století v Evropě a jako takový je vyhlášen národní kulturní památkou. První dílčí archeologické výzkumy v jeho prostoru proběhly již za první republiky, následně pak byl zahájen velký archeologický průzkum roku 1952, jehož výstupy přinesl širší veřejnosti právě prezentovaný článek archeoložky Zoroslavy Drobné, publikovaný v časopise Historie a vojenství. Všechna čísla tohoto periodika až do roku 2017 jsou digitalizována a online přístupná v Digitální studovně Ministerstva obrany ČR. Prezentovaný článek si pak můžete přečíst zde.

Možná Vás bude inspirovat k výletu a procházce zříceninou hradu i opevněného tábora (oběma vede tematická naučná stezka) právě nyní, tedy ve stejném období, kdy končilo jeho obléhání.

Citace:

DROBNÁ, Zoroslava. Husitský polní tábor u Kunratic. Historie a vojenství Praha: Sborník Vojenského historického ústavu. Praha: Naše vojsko, 1953, 1-2(2), 197-200. ISSN 0018-2583.