Dublet Československého odznaku polní pozorovatel – letec (1923‒1953)

Dublet Československého odznaku polní pozorovatel – letec (1923‒1953)

Po založení československého Leteckého sboru v roce 1923 byly pro letce zavedeny specifické rozlišovací odznaky a v srpnu téhož roku byla také realizována první objednávka celkem 350 odznaků pro piloty a letecké pozorovatele. Oba typy odznaků byly tvarově stejné a lišily se pouze zlacením, které se u pilotních odznaků nacházelo na křídlech a u pozorovatelských na lipovém věnci. Odznaky zhotovovalo současně několik výrobců, na území Československé republiky krom Státní mincovny v Kremnici také pražské firmy Heinrich Grünfeld a Provazník a spol. V důsledku událostí let 1938‒1939 se další výrobou v průběhu roku 1940 zabývala pařížská pobočka pražské firmy Pištora a posléze v Londýně britská firma Spink & Son.

Nedlouho po zavedení leteckých rozlišovacích odznaků se vzhledem ke každodennímu používání projevila také potřeba výroby tzv. nositelských kopií, jejichž nošení mělo šetřit originální stříbrné odznaky pro slavnostnější příležitosti. Tyto kopie, tzv. dublety, byly obvykle zhotovovány různými výrobci jako plné ražby i dutoražby ze žlutého kovu, následně se stříbřily a zlatily. Značené exempláře pocházejí zpravidla z dílen oficiálních výrobců. Naopak většina dubletů vzešlá z neoficiální výroby nebyla obvykle s ohledem na problematiku autorských práv ve vztahu k původnímu návrhu nijak značena.

Prezentovaný exemplář představuje dublet odznaku polního letce-pozorovatele, zřízeného vnitřním věstníkem MNO č. 54, článku 474 dne 27. 10. 1923. Během druhé světové války byli nositeli tohoto typu odznaku radiotelegrafisté, navigátoři a radaroví operátoři, kteří mohli také plnit funkci palubního střelce. Uvedený dublet pochází z pozůstalosti příslušníka 311. československé bombardovací peruti Vlastimila Ondrůje, který během služby u této jednotky výjimečně dosáhl hodnosti majora a velitele letky (Squadron Leader), ačkoliv byl absolventem kurzů leteckých pozorovatelů a palubních střelců a nikoliv pilotem.

Popis:

Odznak zhotovený ze žlutého kovu o výšce 49 mm, šířce 41 mm a šířce v rozpětí křídel 63 mm. Odznak tvoří okrouhlý věnec ze stylizovaných lipových listů, překrytý v horní části rozepjatými křídly. Napříč věncem je položen hrotem dolů meč, překrytý na čepeli pod jílcem malým státním znakem Československé republiky. Zlacení a stříbření setřeno. Dekorace je zasazena do zaskleného rámu o rozměrech 170 x 172 x 31 mm se štítkem se jménem původního nositele a s uvedením hodnosti majora (Squadron Leader): S/Ldr. Vlastimil ONDRŮJ 311 sq. / * 14. 11. 1914    + 31. 1. 1969.

Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán nákupem v roce 2005.

Aktuálně



Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…
Cvičení DUNAJ-86

Cvičení DUNAJ-86

24. 02. 2025
Ve dnech 3. – 8. února 1986 se na území Maďarské lidové…
Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…