Snímek zachycuje důstojníky Československé lidové armády při prohlídce památníku bojů na Dukle v Údolí smrti v 80. letech minulého století. Památník je tvořený zaklesnutým sovětským tankem T-34 a německým tankem Pz IV.
Dukelský průsmyk hrál v plánech Rudé armády důležitou roli. Při vypuknutí Slovenského národního povstání jej měli povstalci obsadit a umožnit tak průchod Rudé armády skrz Karpaty na území Slovenska. Na samém počátku povstání bohužel Němci odzbrojili dvě slovenské divize, jež měly otevřít průsmyk spojeneckým vojskům. Následně byla cesta přes Karpaty obsazena německými a maďarskými silami generála Heinriciho, přes které se na pomoc povstání musely probít sovětské a československé síly. Karpatsko-dukelskou operaci měli provést vojáci Koněvova 1. ukrajinského frontu (38. armáda generála Moskalenka, 1. čs. armádní sbor generála Jana Kratochvíla) s podporou 4. ukrajinského frontu (1. gardová armáda). Hlavní útok měl vést ve směru Dukla (město leží na polské straně Karpat) – Dukelský průsmyk – Prešov.
Operace začala 8. září 1944, Němci však dopředu vyklidili první obrannou linii, takže dělostřelecká příprava byla neúčinná. Postupující spojenecké jednotky utržily těžké ztráty. Ukázalo se, že překonat úpornou německou obranu hlubokou až 50 km bude velice složité. Generál Kratochvíl byl Koněvem 10. září z velení 1. čs. armádního sboru odvolán a nahrazen Ludvíkem Svobodou, poslušnějším Moskvě. Čs. exilová vláda tento zásah do jejích pravomocí akceptovala.
I přes uspěchanou přípravu operace, sovětské a československé síly za těžkých ztrát postupovaly. Do historie se nesmazatelně zapsala místa jako Kóta 534, Hyrowa Hora nebo na slovenské straně Údolí smrti. Dne 20. září bylo osvobozeno město Dukla, téhož dne 1. gardová armáda dosáhla čs. hranice a 21. září osvobodila slovenský Kalinov. Dne 6. října 1944 překročily síly 1. čs. armádního sboru československou hranici, ovládly Dukelský průsmyk a jako první obec osvobodily Vyšný Komárnik.
Přestože útok na Dukle vázal značné německé síly, bylo koncem října Slovenské národní povstání poraženo, a v dané situaci nebylo nutno trvat na neustálém pokračování v postupu na Slovensko. Československá a sovětská vojska účastnící se Karpatsko-dukelské operace tak 28. října přešla dočasně do obrany.
Operace byla velice krvavá, celkové sovětské ztráty činily zhruba 85 000 mužů, 1. čs. armádní sbor přišel do konce listopadu 1944 o 1 046 padlých, 4 328 raněných a 956 nezvěstných (38 % původního počtu), německé ztráty čítaly 52 000 padlých, raněných a nezvěstných a asi 30 000 zajatců.
Fotografie důstojníků ČSLA při prohlídce památníku bojů na Dukle v Údolí smrti v 80. letech byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána před rokem 1989.