Polovina listopadu roku 1632 se stala svědkem jedné z nejznámějších bitev třicetileté války. Císařské vojsko za sebou mělo pro tento rok mnoho potyček se Švédy a vrchní velitel císařské armády Albrecht z Valdštejna měl za to, že končí standardní období bojů, sváděných obvykle od jara do podzimu. Počasí věštící blízkou zimu ostatně táboření v poli příliš nepřálo. Valdštějn tedy zamířil do Saska s úmyslem přezimovat v Lipsku. Jeho protivník, švédský král Gustav Adolf, ho však chtěl překvapit a přimět k rozhodující otevřené bitvě, jíž se císařský velitel až dosud takticky vyhýbal. Záměr švédského panovníka však nevyšel podle plánu, neboť postupující švédské síly 15. listopadu předčasně narazily na Valdštejnův zadní voj a blížící se švédské vojsko tak bylo prozrazeno. Albrecht z Valdštejna se okamžitě začal připravovat k bitvě a povolával zpět oddíly, které se od jeho vojska již oddělily za účelem přezimování. Bitva začala až 16. listopadu hodinu před polednem, tedy později, než měl Gustav Adolf v úmyslu. Jeho vojsko nicméně získávalo už od počátku převahu a rychlému tragickému konci císařské armády zabránil až příjezd jízdy generála Pappenheima, který sice dokázal postupující Švédy zastavit, avšak sám krátce na to v důsledku vážného zranění padl. Zanedlouho poté však padl ve stejné části bojiště, tedy na císařském levém křídle, i švédský král, když osobně vedl útok jízdy. Bitva pak pokračovala až do soumraku s velkými ztrátami na obou stranách. Tehdy se Valdštejn rozhodl stáhnout za hradby Lipska, krytý podporou Pappenheimovy pěchoty, která dorazila až v tuto chvíli. Bitva u Lützenu tak skončila Pyrrhovým vítězstvím Švédů – podle dobového zvyku platili za vítěze, protože podrželi pole, ale jejich panovník a současně vrchní velitel padl.
Dvojice identických figurek představuje důstojníky švédské pěchoty. Oba muži v šedých kloboucích jsou oděni do modrých nohavic (plunder) a žlutobéžových kabátců, zdobených na lemech a zapínání u jedné figurky červeně, u druhé hnědě. Kolem krku je bíle znázorněn krajkový límec košile. Pleťový odstín je zastoupen pouze na obličeji, šedostříbrná metalická barva se nachází na jílci a koši meče spolu s čepelí a hrotem barokní halapartny. Hnědá barva byla aplikována v několika různých odstínech pro znázornění ratiště halapartny, podstavce, kůže bot, rukavic a pochvy se závěsem. Příslušnost důstojníků ke švédskému vojsku znázorňuje žlutomodrá kombinace kolorování peří na klobouku, šerpy v pase a třapci na halapartně.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.