Dvojice obrněných vozů čs. armády

Dvojice obrněných vozů čs. armády

Snímek zachycuje dvojici obrněných vozů čs. armády. Nalevo je domácí model Škoda Fiat-Torino (tento vůz byl označen číslem 10), vpravo jeden ze dvou italských vozů Lancia 1Z (č. 2), jimiž čs. armáda disponovala.

 

Vozy Lancia 1Z (též „IZ“) sloužily italskému vojsku od roku 1916. Byly vyzbrojeny trojicí kulometů ve dvou otočných věžích, z nichž menší byla umístěna na vrcholu větší. Údaje o maximální síle pancéřování se pohybují v rozmezí 8–13 mm, váha stroje činila 3,9 t a maximální rychlost na silnici až 60 km/h. Ocelové lišty namontované na přední části vozu byly určeny k ničení zátarasů z ostnatého drátu. Stroje Lancia 1Z byly záhy nahrazeny ve výrobě modelem Lancia 1ZM, který již nenesl horní věž s kulometem – výsledkem byla lepší stabilita. Celkem bylo vyrobeno 120 strojů obou verzí; některé z nich byly používány ještě ve Španělsku a za druhé světové války. Koncem roku 1918 s sebou italské legie přivezly dva automobily Lancia 1Z do Československa – tyto vozy se zúčastnily obsazování Slovenska a poté bojů s Maďarskou republikou rad na jaře 1919.

Československá armáda však na podzim 1919 požadovala více obrněných automobilů a Škodovy závody jí vyhověly. V časové tísni vznikl nový stroj úpravou nákladních automobilů Fiat 18BL (odsud také jméno Škoda Fiat-Torino). Na automobily bylo připevněno pancéřování o síle 5–6 mm, jež dokázalo odolat obyčejnému střelivu, nikoli však průbojnému. Hlavní výzbroj představovaly dvě věžičky s kulomety, vedle toho mohla osádka ze tří průzorů metat ruční granáty. Stroj vážil 6,9 t a po silnici mohl jet rychlostí „až“ 15 km/h, přičemž mimo cesty jet nemohl vůbec. Zkouška prototypu se konala v lednu 1920 – čs. armáda neměla vzhledem k nedostatku lepších řešení námitek proti přijetí tohoto modelu do své výzbroje. Do léta 1920 dodala Škodovka armádě dalších jedenáct strojů tohoto typu.

Obrněné automobily Lancia 1Z byly později předány policii a vozy Škoda Fiat-Torino byly do roku 1929 postupně vyřazeny ze služby.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…